Jsou téměř v každé městské čtvrti a nechybí v nich upravené stezky, lavičky, altánky i informační tabule, z nichž se lidé dozvědí řadu informací o okolní přírodě. Krajinářské úpravy míst na okrajích Plzně jsou i důležitými přírodními prvky, které přispívají k udržení vody a také k tomu, že se do přírody v okolí města vracejí živočichové. Připravují se i nové projekty jako např. výsadba ovocného sadu.
Město Plzeň vlastní na 4 100 hektarů lesních porostů, z toho 1 859 hektarů plní zvýšenou rekreační funkci. Rekreační oblasti jsou dané vyhláškou města Plzně z roku 1997 a jsou to Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolka, Špitálský les, Chlum, Zábělá, Dubová hora, Valcha, les Pytel mezi Božkovem a obcí Letkov. Nové přibyly v roce 2018, a to Zábělá – Černá mýť, Kyjovský les (v Malesicích) a Radčický les.
„Tyto rekreační oblasti jsou rovnoměrně rozložené, a tak vlastně přírodu mají Plzeňané na dosah téměř z každé konečné tramvaje, trolejbusu nebo autobusu. Díky tomu mohou obyvatelé města trávit volný čas v přírodě. Chceme, aby tam pro ně bylo příjemné prostředí, a tak vytváříme v těchto rekreačních oblastech sítě stezek s lavičkami, altánky a dalšími prvky. Nechybí však ani tabule s informacemi o rostlinách a živočiších, které se v dané oblasti nacházejí,“ uvedl primátor města Plzně Pavel Šindelář. Jako příklad nedávno revitalizované rekreační oblasti uvedl Dubovou horu v Liticích, jež byla otevřena těsně před letními prázdninami. „O rekreační oblasti město Plzeň pečuje prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má připraveno na další roky několik zajímavých projektů, třeba revitalizaci údolí na Valše nebo výsadbu ovocného sadu v méně známé rekreační oblasti Pytel, která se nachází za Božkovem,“ podotkl primátor Pavel Šindelář.
Náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož gesce patří SVSMP, upozornil, že město se snaží revitalizovat rekreační oblasti rovnoměrně, nezaměřuje se jen na ty největší a nejvíce navštěvované – tou je v Plzni bezesporu oblast Boleveckých rybníků. „Chceme, aby všechny oblasti měly návštěvnicky příznivou infrastrukturu, tím dojde k jejich rovnoměrnému zatížení. A také díky dobře navrženým cestám a odpočinkovým místům návštěvníci nechodí mimo vyznačené trasy a neničí přírodu,“ uvedl Michal Vozobule. Dodal, že rekreační oblasti neslouží jen lidem, ale také k ochraně přírody a krajiny. „Máme například připravenou studii na revitalizaci údolí na Valše. To je ohroženo erozí. Voda tam vymílá půdu a tomu zabráníme tím, že vybudujeme tůně. Těmito úpravami zvýšíme i biodiverzitu, tedy různorodost života, neboť vzniknou nová stanoviště pro živočichy i rostliny,“ připomenul Michal Vozobule.
Další zajímavé projekty jsou určeny například pro již zmíněnou méně známou oblast Pytel. „Máme pro ni vypracovanou studii, z níž vycházejí dílčí projekty. Jedním z nich je například výsadba ovocných sadů a také vybudování rekreační cesty a lávky přes potok,“ informoval Michal Vozobule. „K dalším plánům patří revitalizace tůní na Zábělé, vybudování cest, které propojí louku u Špitálského lesa s cestami v lese a další. Připraveny jsou i projekty pro Bolevecké rybníky, jako jsou bezbariérový přístup do vody pomocí lanovky pro vozíčkáře z prostoru autokempu nebo infrastruktura pro stánek s občerstvením pod Bílou Horou či rozsáhlé úpravy v prostoru areálu Ostende,“ vyjmenoval Michal Vozobule.
Obnova rybníka v Kokotech
Od záměru k realizaci je to cesta, která může trvat i několik let. To je možné dokumentovat na připravovaném projektu obnovy jednoho z Kokotských rybníků. Jde o historický majetek města Plzně na Rokycansku – nedaleko Bušovic. „Není to sice rekreační oblast určená vyhláškou. Město Plzeň Kokotské rybníky a okolní lesy o celkové rozloze 700 hektarů vlastní už od 17. století, kdy koupilo zaniklou ves Kokoty a přilehlé rybníky. Rybníkářství tehdy bylo dobrou výdělečnou činností,“ připomněl Michal Vozobule. „Město Plzeň se ale snaží i v hospodářských lesích budovat pro veřejnost prvky, jako jsou stezky, lavičky či altánky. A oblastí Kokotských rybníků, kde z původní soustavy zůstaly jen dva rybníky – Dolní a Horní kokotský rybník, vede naučná stezka,“ dodal.
SVSMP nyní připravujeme projekt obnovy Podhorního kokotského rybníka, který v tomto místě byl ještě v polovině 19. století. Nejprve vzniká studie, která ověří, zda je toto řešení vhodné. Její součástí je například nejen to, zda se v této oblasti zdržuje voda, aby mohl být rybník obnoven, ale je nutné také udělat biologická hodnocení, což je dlouhodobá záležitost prolínající se celým rokem. Musí být popsány zachycené druhy živočichů a rostlin. Teprve poté, co bude studie vyhotovena, lze postupovat do dalších stupňů projektové dokumentace až k územnímu rozhodnutí. Při vydávání stavebního povolení musí být brán ohled i na popsané živočichy a rostliny. Poté by měl být projekt zařazen do rozpočtu města Plzně. Pak je na řadě prováděcí projekt, výběrové řízení a samotná realizace.
Obnovený rybník o rozloze jednoho hektaru bude důležitým krajinným prvkem, který bude zadržovat vodu v přírodě, zvýší biodiverzitu a poskytne tak zázemí mnoha druhům obojživelníků. Město bude na tento projekt žádat o dotaci Ministerstvo životního prostředí České republiky. SVSMP už má za sebou například úspěšnou revitalizaci Horního a Dolního kokotského rybníka a dotace vždy z Operačního programu životního prostředí získala.
