Počet ukrajinských uprchlíků v kraji klesá, převládají ženy a děti

V Plzeňském kraji žije podle aktuálních údajů přes 31 400 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Jejich počet oproti loňsku klesl, ale podíl na obyvatelstvu kraje zůstává vysoký — činí přibližně 5,5 procenta. Vyšší podíl má už jen Praha.

V celém Česku je koncentrace ukrajinských uprchlíků nižší, zhruba 3,7 procenta. Plzeňský kraj tak dál patří mezi regiony, kde je dopad migrace na školy, bydlení i trh práce nejviditelnější. Téma dlouhodobě sledují i zprávy Plzeň.

Ženy převažují, výrazná část jsou děti

V krajských statistikách převažují ženy, tvoří zhruba 55 procent ukrajinských uprchlíků v Plzeňském kraji. V produktivním věku 18–64 let žije v regionu přes 13 700 žen a více než 10 600 mužů.

Věková struktura ukazuje, že v kraji zůstává mnoho rodin. Dětí do dvou let je téměř 600, ve věku tři až pět let kolem 680. Ve skupině šest až 14 let jde zhruba o 3 100 dětí. Seniorů nad 65 let je v kraji téměř 1 100.

Nejvíc lidí je na Tachovsku a v Plzni

Nejvyšší podíl ukrajinských uprchlíků má dlouhodobě Tachovsko, kde dosahuje zhruba 9,9 procenta (3 521 lidí). Následuje Plzeň s podílem 9,2 procenta (17 768). Vysoký podíl je i ve Stříbře — kolem 5,9 procenta (976).

Práce: výroba, logistika, zdravotnictví

Zaměstnanost je pro region klíčová. Muži nejčastěji pracují ve výrobě a technických profesích — jako obsluha strojů, montážní dělníci či pomocné síly ve výrobě a stavebnictví. Silné zastoupení mají i v logistice a skladech.

Ženy se podle regionálních dat nejčastěji uplatňují ve zdravotnictví a sociálních službách. Často pracují také v lázeňství, hotelnictví a gastronomii.

Úřady práce v kraji evidují mezi uchazeči o zaměstnání zhruba 1 200 Ukrajinců. Asi polovina z nich je přímo v Plzni.

Kolik lidí z Ukrajiny v kraji pracuje

Ke konci ledna 2026 pracovalo v Plzeňském kraji téměř 32 200 Ukrajinců. Jde o celkový počet zaměstnaných, tedy i mimo skupinu lidí s dočasnou ochranou. Uprchlíci s dočasnou ochranou mají od roku 2022 volný přístup na trh práce.

Celkově v regionu pracuje přes 74 400 cizinců. Podle náměstka hejtmana Petra Vanky (ANO) tak cizinci tvoří přibližně 27 procent lidí v produktivním věku v kraji.

Firmy je potřebují, problém je jazyk i agentury

Zástupci trhu práce opakovaně upozorňují, že bez ukrajinských zaměstnanců by se řada firem dostala do potíží. Část lidí podle nich dál pracuje přes pracovní agentury, které často zajišťují i ubytování; to může vytvářet tlak na zaměstnance a zhoršovat jejich vyjednávací pozici.

Firmy také uvádějí, že řada uprchlíků bere práci pod svou kvalifikací. Postupně se ale objevují i na odbornějších pozicích, zejména v technických oborech a v IT. Pro rychlejší profesní postup je klíčová znalost češtiny. V regionu funguje řada bezplatných kurzů, lidé však často narážejí na to, že při směnném provozu je těžké pravidelně docházet na výuku.

U rodin se stabilní prací a delšími smlouvami je patrný pokrok i v bydlení — místo ubytoven nebo sdílených bytů častěji volí vlastní pronájmy. Někteří už v kraji kupují byty nebo stavějí domy.

Školy: v základních mírný pokles, na středních růst

Základní školy v regionu zapojují do výuky přes 2 900 ukrajinských dětí, meziročně o desítky méně. Na středních školách je kolem 770 studentů z Ukrajiny, což představuje výrazný meziroční nárůst. V mateřských školách je zhruba 360 dětí, tam se počet meziročně mění jen mírně.

Západočeská univerzita v Plzni eviduje kolem 340 studentů z Ukrajiny — proti době před válkou je to několikanásobný nárůst. Na univerzitě zároveň pracuje 17 ukrajinských zaměstnanců, i když jejich počet meziročně klesl.

Plzeň drží se vysoký počet pobytů

Přímo v Plzni bylo na začátku roku evidováno téměř 17 800 lidí s pobytovým oprávněním kvůli válce na Ukrajině. Meziročně je to zhruba o 1 200 méně.

Do základních škol v Plzni nastoupilo v září loňského roku 1 450 dětí z Ukrajiny, meziročně o 11 méně. V mateřských školách město eviduje 169 dětí, kde počet mírně vzrostl.