Plzeňský okresní soud už potřetí zprostil dva bývalé policisty obžaloby z toho, že v roce 1994 na Rokycansku ubili opilého řidiče. Jaroslav Kraft a Zdeněk Pihýr čelili obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Ani nyní soud neprokázal, zda obžalovaní spáchali čin úmyslně společně, nebo zda jej provedl pouze jeden z nich.
"Soud neměl další důkazy. Jsou tady jenom svědectví obžalovaných a posudky soudních znalců. Je jasné, že muž utržil smrtelné rány v přítomnosti obou policistů. Není však dokázáno, zda tyto smrtelné údery způsobili poškozenému oni dva společně, nebo jeden z nich," uvedl předseda senátu Luboš Patzenhauer.
Zdůraznil, že velký časový odstup i nedokonalá práce při počátečním vyšetřování se podepsala na tom, že se nepodařilo událost objasnit. "Soud však nemohl rozhodnout jinak než v minulém líčení," uvedl.
Rozsudek není pravomocný, protože si státní zástupce ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Podle obžaloby se policisté 27. listopadu 1994 snažili zastavit v Těškově na Rokycansku auto, které řídil dvaačtyřicetiletý zemědělec Josef Šoltýs. Muž strávil večer v hospodě a údajně značně popíjel. Pak usedl za volant a odjel. Když míjel policisty, pokusil se jim ujet. Nakonec zastavil a když vystoupil, strhla se mezi ním a policisty potyčka. Policisté pak chtěli Šoltýse odvézt na záchytnou stanici, nakonec ale musel být převezen do nemocnice, kde po několika hodinách vážným zraněním podlehl. Měl protrženou slezinu a potrhané tenké a tlusté střevo.
Oba obžalovaní u soudu většinou mlčeli, ale v přípravném řízení přiznali mírný úder do obličeje a břicha zadrženého. Kraft jednou u soudu připustil, že dal možná muži ránu kolenem.
Podle znalců Šoltýsovi smrtelné zranění způsobily dva údery do břicha. Mohlo jít o údery chodidlem, loktem, kolenem nebo pěstí. S protrženou slezinou a poraněnými střevy mohl bez odborného lékařské zákroku přežít nejvýš hodinu a půl.
Soudce připomněl, že se výpovědi svědků lišily. Svědci se neshodli na době Šoltýsova odchodu z hospody, na tom, jaké množství alkoholu vypil. Někteří tvrdili, že byl nekonfliktní člověk, jiní zase opak. Pochybnosti do případu vznesla podle soudu i skutečnost, že muž měl mít údajně u sebe 20.000 korun, ale ve skutečnosti se u něj poté, co byl převezen na záchranku, našla poloviční částka.
Zmocněnec Šoltýsovy rodiny Ludvík Pour byl rozsudkem rozčarován. Podle něj by se důkazy daly najít, ale policisté se o to nesnažili. "Je to celé založeno jen na spisu jednoho policejního inspektora a na falešných svědectvích. Nemůžu to pochopit," řekl rozhořčeně po odchodu ze soudní síně. Manželka a dcera mrtvého se vynesení rozsudku nezúčastnily.
Státní zástupce Libor Řeřicha zatím neví, zda se odvolá. "Soud případu věnoval značnou pozornost. Počkám s reakcí až poté, co si přečtu písemné odůvodnění rozsudku," uvedl Řeřicha.
Případ si léta předávaly různé instituce. Policisté poprvé stanuli před Okresním soudem v Plzni roce 2003, v následujícím roce padl první osvobozující rozsudek. Státní zástupce se odvolal, krajský soud mu případ vrátil. Letos v lednu padl znovu osvobozující rozsudek, státní zástupce se opět odvolal. Krajský soud znovu případ vrátil okresnímu soudu.