Rokycanští sokolníci zhodnotli rok
Na výročním rokování se v útulné klubovně Mysliveckého sdružení Holý vrch v Drozdově sešli členové rokycanského sokolnického střediska, které vzniklo 5. září 1975. Důvod byl jediný. Zhodnotit uplynulé období plné práce pro rozvoj tohoto zvláštního způsobu lovu, který v dnešní době získává opět řadů ...
Na výročním rokování se v útulné klubovně Mysliveckého sdružení Holý vrch v Drozdově sešli členové rokycanského sokolnického střediska, které vzniklo 5. září 1975. Důvod byl jediný. Zhodnotit uplynulé období plné práce pro rozvoj tohoto zvláštního způsobu lovu, který v dnešní době získává opět řadů příznivců a sympatizantů a nastínit plán činnosti pro letošní rok. Úvodního slova se ujal vedoucí střediska Mgr. Jan Kumbera, který zhodnotil práci seskupení a připomněl i průběh úspěšných akcí. Kromě individuálního výcviku dravců proběhlo střediskové setkání v Těškově, v Horšovském Týně a ve Velkém Boru. Dále byly konány i menší lovecké akce, např. v Pařezově, Zličíně a Litohlavech a tři členské střediskové schůze spojené s možností společného výcviku dravců, což ocenil zejména adept Jan Beran, který se pod vedením Heleny Spálenkové připravuje na složení náročné sokolnické zkoušky v červnu letošního roku. Součástí výroční schůze bylo i předání čestných uznání za rozvoj sokolnictví panu Jiřímu Měšťanovi a Pavlu Moulisovi za jeho propagaci. Nechyběla ani informace ze sokolnické rady a výroční členské schůze Klubu sokolníků při ČMMJ, která se konala v únoru letošního roku. Vyvrcholením činnosti střediska byla i účast některých členů na mezinárodním sokolnickém setkání v Opočně pod Orlickými horami. Vedoucí střediska Mgr. Kumbera zároveň zmínil i chovatelskou činnost členů, která vyvrcholila odchovem mláďat sokolů stěhovavých a orlů skalních. Poté následovala diskuse, ve které zazněla řada podnětných příspěvků a názorů. Úplný závěr patřil kvalitnímu občerstvení, které tradičně připravili manželé Měšťanovi a neformální diskusi o vývoji sokolnictví u nás.
Sokolnictví je lov zvěře pomocí sokolnicky vedených dravců a sokolníci tedy lidé, kteří neloví puškou, ale loveckými dravci. Tento způsob lovu není nic nového. Vznikl někdy v dávné minulosti a přetrval již celá tisíciletí. Uvádí se, že kolébkou sokolnictví je starověká střední Asie, přičemž do českých zemí přišlo sokolnictví pravděpodobně až v první polovině 5. století. V Evropě je však sokolnictví zmiňováno již od roku 336 před naším letopočtem. Dravec se využíval jako účinný pomocník člověka, např. při obstarávání obživy. Tradice sokolnického lovu byla koncem 18. století v českých zemích přerušena, především díky vynálezu střelných zbraní. Jen v Anglii a zemích střední Asie se tento zvláštní způsob zachoval a ani za tuto dobu se ve výcviku i výstroji dravců mnoho nezměnilo, neboť jde o staletí prověřené metody, které nám umožňují provozovat jeden z nejpřirozenějších způsobů lovu, při němž fungují přírodní zákony a přírodní výběr. Sokolnictví v dnešní době znovu ožívá a získává stále více příznivců, nicméně začátky nebyli vůbec jednoduché. První pokusy o jeho obnovení se datují po 1. světové válce. V roce 1929 byla zveřejněna i výzva k založení sokolnického klubu, která však nebyla vyslyšena. V roce 1957 začíná s výcvikem dravců Svatopluk Doubrava a získává kolem sebe celou řadu zájemců. V Hradci Králové tak vzniká první sokolnické středisko. Řady sokolníků se rozrůstají a vzniká další středisko v Chebu. I tam sokolníci získávají na oblibě a 19.1.1967 uvádí vyhláška o lovu zvěře mezi povolenými způsoby lovu i sokolnictví. Dnes zájemce o sokolnictví sdružuje Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě, který vznikl 11. listopadu 1967 na zámku v Opočně, kde se ustavující konference zúčastnilo 71 sokolníků.
Tak jako v dávné minulosti, i ti dnešní sokolníci mají ve svém štítu, že neloví proto, aby získali kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Ostatně, kdo si myslí, že dravec uloví vše, na co zaútočí, ten se mýlí. Příroda obdařila rychlostí, bystrostí a obratností nejen dravce, ale i ostatní živočichy. Na sokolnicky vedených dravcích je možné sledovat, že se dravci podaří tak každý desátý útok. Na rozdíl od člověka má dravec se svou kořistí zcela vyrovnané šance. Oba – lovec i kořist – žijí vedle sebe a během vývoje se zdokonaluje lovecká schopnost dravce i obranné schopnosti kořisti. Dravci loví v prvé řadě živočichy nemocné, přestárlé nebo jinak oslabené. Tím vykonávají pro populace druhů, které jim slouží za kořist, nesmírně důležitý úkol výběru a odstraňují biologicky bezcenné jedince. Cílem dnešního sokolnictví není jen lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků, kteří jsou na vrcholu potravní pyramidy, a tudíž jsou nejvíce ohroženi.
Zajímá-li Vás tedy problematika dravých ptáků, přijďte mezi členy Klubu sokolníků. Členem Klubu se může stát zájemce splňující několik základních podmínek – dosažení věku 18 let, platné členství v ČMMJ, trestní rejstřík bez záznamů trestních činů souvisejících s ochranou přírody a úspěšné složení sokolnické zkoušky. K vlastnímu lovu s dravcem je nutný lovecký lístek a povolenka k lovu. Bližší informace získáte u samotných sokolníků či na webových stránkách www.sokolnictvi.net , kde je i odkaz na vedoucí sokolnických středisek, kterých je v současné době kolem dvaceti a jsou rozprostřeny po celé republice.
I na Rokycansku se lze se sokolníky potkat na nejrůznějších akcích spojených s myslivostí a ochranou přírody. V rámci republiky pak budou k vidění na nejrůznějších výstavách / Silva regina Brno, Natura viva v Lysé nad Labem, Země živitelka v Českých Budějovicích či na Floře Olomouc /. Máte-li zájem zúčastnit se sokolnických lovů navštivte celostátní sokolnické setkání s mezinárodní účastí v Opočně pod Orlickými horami, které se uskuteční od 8. do 12. října 2008. I rokycanští budou pořádat svá sokolnická setkání, přičemž to největší proběhne v Drozdově v termínu 4. a 5. října 2008 v honitbě MS Holý vrch, které za svůj přístup k sokolníkům získalo čestné uznání, které zdobí mysliveckou klubovnu.
Sokolnictví je lov zvěře pomocí sokolnicky vedených dravců a sokolníci tedy lidé, kteří neloví puškou, ale loveckými dravci. Tento způsob lovu není nic nového. Vznikl někdy v dávné minulosti a přetrval již celá tisíciletí. Uvádí se, že kolébkou sokolnictví je starověká střední Asie, přičemž do českých zemí přišlo sokolnictví pravděpodobně až v první polovině 5. století. V Evropě je však sokolnictví zmiňováno již od roku 336 před naším letopočtem. Dravec se využíval jako účinný pomocník člověka, např. při obstarávání obživy. Tradice sokolnického lovu byla koncem 18. století v českých zemích přerušena, především díky vynálezu střelných zbraní. Jen v Anglii a zemích střední Asie se tento zvláštní způsob zachoval a ani za tuto dobu se ve výcviku i výstroji dravců mnoho nezměnilo, neboť jde o staletí prověřené metody, které nám umožňují provozovat jeden z nejpřirozenějších způsobů lovu, při němž fungují přírodní zákony a přírodní výběr. Sokolnictví v dnešní době znovu ožívá a získává stále více příznivců, nicméně začátky nebyli vůbec jednoduché. První pokusy o jeho obnovení se datují po 1. světové válce. V roce 1929 byla zveřejněna i výzva k založení sokolnického klubu, která však nebyla vyslyšena. V roce 1957 začíná s výcvikem dravců Svatopluk Doubrava a získává kolem sebe celou řadu zájemců. V Hradci Králové tak vzniká první sokolnické středisko. Řady sokolníků se rozrůstají a vzniká další středisko v Chebu. I tam sokolníci získávají na oblibě a 19.1.1967 uvádí vyhláška o lovu zvěře mezi povolenými způsoby lovu i sokolnictví. Dnes zájemce o sokolnictví sdružuje Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě, který vznikl 11. listopadu 1967 na zámku v Opočně, kde se ustavující konference zúčastnilo 71 sokolníků.
Tak jako v dávné minulosti, i ti dnešní sokolníci mají ve svém štítu, že neloví proto, aby získali kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Ostatně, kdo si myslí, že dravec uloví vše, na co zaútočí, ten se mýlí. Příroda obdařila rychlostí, bystrostí a obratností nejen dravce, ale i ostatní živočichy. Na sokolnicky vedených dravcích je možné sledovat, že se dravci podaří tak každý desátý útok. Na rozdíl od člověka má dravec se svou kořistí zcela vyrovnané šance. Oba – lovec i kořist – žijí vedle sebe a během vývoje se zdokonaluje lovecká schopnost dravce i obranné schopnosti kořisti. Dravci loví v prvé řadě živočichy nemocné, přestárlé nebo jinak oslabené. Tím vykonávají pro populace druhů, které jim slouží za kořist, nesmírně důležitý úkol výběru a odstraňují biologicky bezcenné jedince. Cílem dnešního sokolnictví není jen lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků, kteří jsou na vrcholu potravní pyramidy, a tudíž jsou nejvíce ohroženi.
Zajímá-li Vás tedy problematika dravých ptáků, přijďte mezi členy Klubu sokolníků. Členem Klubu se může stát zájemce splňující několik základních podmínek – dosažení věku 18 let, platné členství v ČMMJ, trestní rejstřík bez záznamů trestních činů souvisejících s ochranou přírody a úspěšné složení sokolnické zkoušky. K vlastnímu lovu s dravcem je nutný lovecký lístek a povolenka k lovu. Bližší informace získáte u samotných sokolníků či na webových stránkách www.sokolnictvi.net , kde je i odkaz na vedoucí sokolnických středisek, kterých je v současné době kolem dvaceti a jsou rozprostřeny po celé republice.
I na Rokycansku se lze se sokolníky potkat na nejrůznějších akcích spojených s myslivostí a ochranou přírody. V rámci republiky pak budou k vidění na nejrůznějších výstavách / Silva regina Brno, Natura viva v Lysé nad Labem, Země živitelka v Českých Budějovicích či na Floře Olomouc /. Máte-li zájem zúčastnit se sokolnických lovů navštivte celostátní sokolnické setkání s mezinárodní účastí v Opočně pod Orlickými horami, které se uskuteční od 8. do 12. října 2008. I rokycanští budou pořádat svá sokolnická setkání, přičemž to největší proběhne v Drozdově v termínu 4. a 5. října 2008 v honitbě MS Holý vrch, které za svůj přístup k sokolníkům získalo čestné uznání, které zdobí mysliveckou klubovnu.
Partner zpravodajství
Fuji Koyo Czech s.r.o.
www.fujikoyo.cz
Zajišťujeme výrobu sloupků řízení do osobních automobilů.