Sucho drtí lesy na Rokycansku. Vyschly tůně, hynou sazenice a rychleji se šíří kůrovec

Lesy v okolí Rokycan se i na začátku podzimu potýkají s výrazným nedostatkem vody. Dlouhé období sucha a vysokých teplot se podepsalo nejen na vodních plochách, ale také na samotných porostech. Vysychají nově vybudované tůně, bez vody zůstávají jejich přítoky a problémy mají i mladé stromky vysazené při obnově lesa.

Situace ukazuje, jak obtížné je v krajině hospodařit s vodou v době, kdy srážky chybějí delší dobu. Retenční opatření mohou zpomalit odtok vody a pomoci ji udržet na místě, sama však vodu vytvořit nedokážou.

Nové tůně zůstaly bez vody

Na některých místech Rokycanska jsou nyní nádrže a tůně prakticky prázdné. Podle reportáže ČT24 vyschly také některé nové vodní prvky, které vznikly právě proto, aby pomáhaly vodu v lesní krajině zadržovat. Část z nich může zároveň sloužit jako zásoba vody při případných lesních požárech.

Problémem je, že bez vody nezůstaly pouze samotné tůně. Vyschly také jejich přítoky. Pokud se tedy voda do krajiny nedostane prostřednictvím deště nebo přirozeného přítoku, není co zachytit a postupně uvolňovat do okolního prostředí.

Nebeské rybníky čekají jen na déšť

Sucho je dobře patrné také na takzvaných nebeských rybnících. Jde o vodní plochy, které nemají stálý přítok a jsou odkázané především na srážkovou vodu. Právě ty proto na delší období bez deště reagují velmi rychle.

Voda se podle zjištění České televize v oblasti drží především kolem bažin a v některých starších tůních, které měly dostatečnou zásobu z předchozího období. Rozdíl mezi jednotlivými lokalitami tak může být značný podle podloží, polohy, množství stínu i toho, odkud a jak rychle voda odtéká.

Vedra poškodila i nově vysazené stromky

Nedostatek vláhy už není pouze problémem vodních nádrží. Podepisuje se také na obnově lesa. Část nově vysazených sazenic letošní horké a suché počasí nepřežila. Nejmladší stromky jsou přitom na nedostatek vody zvlášť citlivé, protože ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, který by dokázal čerpat vláhu z hlubších vrstev půdy.

Pokud podobné podmínky přetrvávají, znamená to pro lesní hospodáře další náklady. Uhynulé sazenice je nutné nahradit a nová výsadba zůstává závislá na tom, jaké počasí přijde v následujících měsících a letech.

Suché stromy jsou zranitelnější vůči kůrovci

Horké počasí letos zároveň vytvořilo příznivější podmínky pro kůrovce. Podle ČT24 vyšší teploty urychlily jeho rojení. Stromy oslabené nedostatkem vláhy se přitom hůře brání napadení, protože mají méně energie i vody potřebné pro vlastní obranné mechanismy.

Podobný problém letos řeší lesníci také v dalších částech republiky. Lesy České republiky upozorňují, že dlouhodobé sucho oslabuje lesní porosty a zvyšuje jejich citlivost vůči dalším stresovým faktorům.

Lesníci chtějí v krajině zadržet více vody

Budování tůní, mokřadů, retenčních nádrží a dalších menších vodních prvků proto pokračuje i přes současné problémy. Jejich smyslem není pouze vytvořit zásobu vody. Pomáhají také zpomalovat její odtok z krajiny, zlepšovat podmínky pro rostliny a živočichy a při intenzivních srážkách mohou částečně tlumit rychlý odtok vody.

Státní podnik Lesy České republiky na konci srpna oznámil nový celostátní program. Během tří let chce v lesích po celé republice vybudovat tři tisíce nových tůní, mokřadů, retenčních nádrží, přehrážek a dalších opatření proti suchu i velké vodě. Od roku 2019 už podnik podle svých údajů dokončil v rámci programu Vracíme vodu lesu více než 2500 projektů za zhruba dvě miliardy korun.

Vodní projekty vznikají také v Plzeňském kraji

Opatření nejsou pouze celorepublikovým plánem. Přímo v Plzeňském kraji Lesy ČR letos dokončily další projekty zaměřené na zpomalení odtoku vody a obnovu přirozenějšího charakteru krajiny. V západních Čechách šlo například o úpravy vodních toků a vytváření mokřadních a břehových biotopů.

Podle podniku mají podobné zásahy současně pomáhat při suchu i při přívalových deštích. Voda se díky nim nemá z území odvádět co nejrychleji, ale naopak zůstávat déle v půdě a okolní krajině.

Stát uvolňuje další peníze na rybníky a nádrže

Do zadržování vody investuje také stát. Ministerstvo zemědělství letos vyčlenilo 250 milionů korun na výstavbu, obnovu, rekonstrukce a odbahnění rybníků a vodních nádrží větších než dva hektary. Žadatelé mohou v rámci programu získat podporu až do 70 procent nákladů projektu.

Ministerstvo zároveň upozorňuje, že boj se suchem nemůže stát na jediném typu opatření. Zlepšovat se musí schopnost krajiny zadržovat vodu a současně je nutné investovat do širší vodohospodářské infrastruktury.

Bez srážek ale zůstává nejdůležitější problém

Případ Rokycanska zároveň ukazuje hranice podobných opatření. Tůně, mokřady nebo retenční nádrže dokážou vodu zadržet ve chvíli, kdy do krajiny přijde. Při dlouhém období bez výraznějších srážek ale postupně vysychají stejně jako jejich okolí.

Pro lesy proto bude důležitý další vývoj počasí. Dostatek podzimních a zimních srážek může pomoci doplnit vodu v půdě i menších nádržích. Pokud by však období sucha pokračovalo, může dál komplikovat obnovu lesa, zvyšovat ztráty mladých výsadeb a oslabovat stromy, které jsou následně zranitelnější vůči škůdcům.

Prázdné tůně na Rokycansku tak nejsou důkazem, že opatření na zadržování vody nemají význam. Spíše ukazují, že jejich účinnost je úzce spojená s celkovým vodním režimem krajiny. Čím déle voda v území zůstane po období dešťů, tím lépe může les zvládnout další suché týdny. Pokud ale srážky dlouhodobě nepřicházejí, začíná být nedostatek vody patrný i tam, kde se ji lidé snaží aktivně zadržovat.