Záchrana u Mokrouš se zamotala. Z vajec vzácného motáka se vyklubal jiný druh

Záchrana hnízda v jetelovém poli u Mokrouš na Plzeňsku začala jako pomoc vzácnému motákovi lužnímu. Skončila jako ornitologická detektivka s nečekaným rozuzlením. Dvě mláďata nakonec dostala druhou šanci, i když patřila jinému druhu, než si záchranáři původně mysleli.

Informace o ohroženém hnízdě přišla 8. června 2026 od skupiny Stop sečení srnčat. Místo se nacházelo v poli s jetelem nedaleko Mokrouš u Tymákova. Po příjezdu našli záchranáři podle souřadnic ostrůvek jetele uprostřed čerstvě posekaného pole a v něm tři čistě bílá vejce.

Kontrola proběhla nejprve šetrně pomocí dronu. Na hnízdě ale neseděla samice a v okolí se neukázal ani samec. Dravci sice nad polem lovili hraboše, k hnízdu se však žádný z nich nehlásil. Vypadalo to, že ptáci snůšku po ruchu při sečení opustili.

Vejce putovala do líhně

Když už se zdálo, že záchrana skončila neúspěchem, přišel Miloš Paisker s nápadem vejce převzít a vložit je do líhně. Podobná zkušenost už v minulosti záchranářům vyšla, proto se rozhodli dát snůšce šanci.

Po třech týdnech bylo jasno. Ze tří vajec se podařilo vylíhnout dvě silná mláďata. O jejich krmení a první dny života se postarali Miloš a Leona Paiskerovi. Záchranáře potěšily i záběry klubání z vejce, první krmení a fotografie rychle rostoucích mláďat.

Současně začalo hledání vhodného hnízda, kam by bylo možné mláďata adoptovat. V Plzeňském kraji se letos hnízdo motáka lužního nepodařilo najít. Pomoc proto přišla od ornitologa Josefa Veselého, který se tomuto druhu věnuje ve Středočeském kraji. Do akce se zapojil také Tomáš Trnka, jenž vytipoval hnízdo u Teplýšovic na Benešovsku.

Při kroužkování přišlo překvapení

Dne 28. července 2026 se záchranáři vydali s mláďaty k Teplýšovicím. Před adopcí měla mláďata dostat poslední krmení a kroužky. Právě při kroužkování se ale ukázalo, že něco nesedí. Kroužky určené pro motáka lužního byly mláďatům malé.

Rozhodující byla další kontrola znaků. Mláďata neměla černé jazyky, které by odpovídaly očekávanému druhu. Záchranářům tak došlo, že v jeteli u Mokrouš celou dobu neležela vejce motáka lužního. Šlo o motáka pochopa, většího dravce, který obvykle hnízdí v rákosí u rybníků.

Situace se zkomplikovala. Mláďata motáka pochopa nešlo přidat do hnízda motáků lužních. Tým proto začal narychlo hledat jiné řešení. Josef Veselý nakonec vytipoval vhodné hnízdo u Jankova, vzdálené zhruba 26 kilometrů.

Druhá šance u Jankova

U Jankova už byla v hnízdě dvě původní mláďata motáka pochopa podobné velikosti. K nim záchranáři přidali také dvě mláďata odchovaná z vajec nalezených u Mokrouš. Adopce tak nakonec proběhla u správného druhu.

Celý případ byl od začátku zamotaný, ale skončil nadějně. Díky spolupráci lidí z Plzeňského i Středočeského kraje se podařilo zachráněná mláďata vrátit zpět do přírody. O další vývoj se už postarají adoptivní rodiče v hnízdě.

Moták pochop mívá v hnízdě často pět až sedm mláďat. Menší počet může souviset například s náhradní snůškou v méně obvyklém prostředí, třeba v obilí. Záchranáři navíc uvádějí, že s adopcí mláďat tohoto druhu mají dobré zkušenosti a podobný postup obvykle funguje spolehlivě.