Výstava je pořádána ve spolupráci s Fakultou designu a umění Západočeské univerzity v Plzni a Galerií města Plzně v rámci zastřešujícího projektu Návrat Ladislava Sutnara, který je součástí a jedním ze stěžejních projektů programu Plzeň 2015 Evropské město kultury.
Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera ktomuto projektu dodává: „Mám velikou radost z řady výstav, které zde v Plzni představí Evropě dílo Ladislava Sutnara. Největší radost ale mám z plánovaného vzniku jeho stálé expozice a pevně věřím, že tato expozice bude časem narůstat do podoby největší kolekce díla Ladislava Sutnara vEvropě."
Malíř a grafik, návrhář loutek, divadelních scén či dřevěných hraček, designer porcelánových askleněných souprav, scénárista řady výstav v Československu i v zahraničí, tvůrce plakátů anespočetných grafických úprav knih, průkopník nové typografie a vizuálního stylu. Ladislav Sutnar se narodil 9. listopadu 1897 jako nejmladší z pěti dětí Václava a Rosalie Sutnarových. S Plzní jsou spojeny Sutnarovy umělecké začátky, první malířské pokusy i typografická řešení literárních prvotin přítele Václava Fryčka. Roku 1917, po ukončení studií na plzeňské I. české státní reálce, se Sutnar zapisuje na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, vzápětí rukuje na frontu 1. světové války. Po válce během pražských studií se sice do rodné Plzně ještě navrací. Po svatbě s Františkou Kubšovou roku 1923 a dokončení Uměleckoprůmyslové školy již zůstává trvale vázán na Prahu.
„Počátky Sutnarovy umělecké tvorby představují dřevěné hračky z dvacátých let – moderní dopravní prostředky, exotická zvířata, ale i první varianty výchovně progresívní architektonické stavebnice, kterou později, již v době svého života v USA, rozpracovával pod názvem Build the Town - Postav si město,“ sděluje kurátor výstavy Jan Mergl.
V roce 1929 se Ladislav Sutnar stal uměleckým ředitelem Krásné jizby. Svoji roli chápal nejen jako úlohu organizátora určujícího ideový obsah programu této obchodní pobočky Družstevní práce a názorově usměrňujícího výtvarnou podobu její prodejní nabídky. Od počátku byl jeho cílem i aktivní autorský podíl na vzniku účelných předmětů každodenního užívání.
Období, v němž se Ladislav Sutnar soustředěně věnoval designerské činnosti v uměleckořemeslných oborech, zabralo v umělcově životě sice jen krátký úsek několika let, během nich však svými návrhy předmětů ze skla, porcelánu a kovu zásadně napomohl prosazování funkcionalistických principů do československé užité tvorby.
Prvním Sutnarovým realizovaným návrhem pro Krásnou jizbu, zhmotněním jeho představ o designu splňujícím funkcionalistické zásady služebnosti předmětu, se již počátkem roku 1931 stala skleněná nápojová souprava. Téměř současně začala být vyráběna čajová souprava z varného skla, praktického moderního materiálu, jehož využití je dalším dokladem Sutnarova úsilí pozdvihnout kulturu soudobého stolování. Se stejným záměrem přistupoval i k návrhům několika typů jídelních příborů z nerezavějící oceli, jimiž roku 1936 završil svůj úkol vytvořit designersky ucelený soubor stolního nádobí a náčiní.
Nejzřetelněji však Sutnarův funkcionalismus představuje porcelánová souprava, kterou jako „soubor vynikající jednoduchostí a důsledností formy“ uvedla po dlouhotrvající přípravě Krásná jizba na trh v roce 1932. „Soubor měl míti všechny dobré vlastnosti standardního výrobku, úzkostlivě jsem se také vyhýbal jakékoliv módnosti,“ vyjádřil Ladislav Sutnar prvotní myšlenku a princip, s nimiž přistupoval k návrhu. Zásady, které lze obecně považovat za základní a hlavní podstatu celé jeho designerské tvorby v oblasti užitého umění.
Početný soubor exponátů, poprvé zahrnující všechny varianty proslulých Sutnarových porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků navržených pro Krásnou jizbu, zprostředkovává představu o zásadách a estetických hodnotách Sutnarova pokrokového funkcionalistického designu z třicátých let minulého století. Exponáty zapůjčené z velké soukromé sbírky Sutnarova díla doplňují unikátní předměty ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, zastoupeno je rovněž Západočeské muzeum v Plzni.
"Stříbrná medaile v Paříži, zlatá medaile v Barceloně, zlatá medaile v Miláně, Grand Prix a čtrnáct zlatých medailí opět v Paříži v roce 1937, tak fantasticky úspěšná byla designérská kariéra Ladislava Sutnara mezi dvěma válkami. Sutnar měl veliké zásluhy na zviditelnění mladého, sotva narozeného, Československa. Patřil nezpochybnitelně k předním představitelům naší vizuální kultury té doby. Jeho působení v USA bylo neméně úspěšné – zde obdržel cca 25 prestižních ocenění. Přesto přese všechno ve své vlasti jakoby neexistoval. Totalitní režimy, které se v naší těžce zkoušené zemi ve 20. století vystřídaly, Sutnara a jeho dílo a zásluhy důsledně vymazaly z dějin," dodává děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera.
Součástí výstavy je i hrací prostor, v němž si i malé děti mohou zahrát na „designery“.
