Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by mohla ohrozit zařazení Národního parku (NP) Šumava do skupiny celosvětově uznávaných parků, jako jsou například Yellowstone ve Spojených státech nebo Serengeti v Tanzanii. Podle navrhované úpravy by na Šumavě bylo možné provádět více zásahů, což by mohlo omezit přirozený rozvoj oblasti.
Aby se Šumava mohla stát součástí této prestižní kategorie, je nutné dosáhnout 75 procent bezzásahové plochy. Podle současných plánů by měla být tato podmínka splněna do roku 2060. Aktuálně představuje bezzásahová oblast přibližně 45 procent rozlohy parku a správa parku usiluje o každoroční zvýšení této plochy o jedno procento.
„Každý rok se snažíme bezzásahovou plochu o procento navýšit,“ říká ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Lidé podle něj oceňují přírodu bez zásahů, i když to vyžaduje trpělivost a čas.
Novela zákona by však mohla tyto snahy ohrozit. Umožnila by preventivní zásahy, které by bránily rozšiřování přirozeného vývoje, upozorňuje Hubený. Ondřej Hroneš, šéf Národního parku, dodává, že legislativní úprava by mohla být pro ochranu přírody kontraproduktivní.
NP Šumava, založený v roce 1991, se rozkládá na více než 680 kilometrech čtverečních v Jihočeském a Plzeňském kraji. Park je rozdělen do čtyř zón, přičemž nejpřísněji chráněná plocha slouží přírodním procesům a nesmí být rušena. Naopak zóna kulturní krajiny, zahrnující hlavně osídlené části, tvoří 1,2 procenta parku a je plánováno, že takto zůstane i v roce 2060.
„Už nyní tvoříme s Bavorským lesem ucelené a propojené bezzásahové území. Společně s Bavorským lesem má Šumava rozlohu téměř 350 kilometrů čtverečních divočiny, což ji činí největším divokým lesním územím ve střední a západní Evropě,“ říká Hubený.
Kritiku návrhu vyjadřují ředitelé všech čtyř českých národních parků, kteří varují, že by takové změny mohly poškodit účinnou ochranu přírody. Hubený dodává, že pozměňovací návrhy by mohly zbavit Národní park Šumava jeho podstaty a z mezinárodního hlediska by ztratila značnou hodnotu jako chráněné území.
