Ne vždy je však pomoc na místě, neboť mláďata z druhých vrhů se postupně osamostatňují a je ještě dostatek času, aby se o sebe postarala sama nebo s pomocí starostlivé matky. Přesto jsou tato mláďata při úklidu zahrad, přípravy dřeva na zimu či zpracovávání kompostu odchytávána lidmi a převážena do záchranných stanic, kde se o ně jejich pracovníci musejí postarat. V řadě případů je tato péče zbytečná, neboť by si příroda poradila sama a zcela jistě lépe. Proto je v této době tolik důležité se této problematice věnovat a říci si několik zásad, které nálezcům usnadní péči o tato zajímavá zvířata, která jsou jedni z nejstarších ještě žijících na této planetě.
U nás žijí dva druhy ježků – východní a západní, přičemž není vyloučené jejich křížení. Délka života ježků v přírodě je 3 až 5 let, hmotnost se pohybuje od 1000 až 1400 gramů, velikost od 22 až 32 centimetrů. Teplota těla je 35 až 37 stupňů Celsia / v zimním spánku 2 až 6 stupňů /, dechová frekvence za normálních okolností je kolem 40 až 50 za minutu, v zimním spánku se snižuje na 4 až 8 za minutu. Samice mláďata vrhají jednou až dvakrát do roka, což je problém. Většina mláďat z druhých vrhů, která se v této době docela malá objevují v zahradách, s příchodem prvních mrazů a celkově chladnějšího počasí nedosáhne hmotnosti, která je nutná pro bezproblémové zazimování. Je to z důvodu nedostatku hmyzu a malých bezobratlých živočichů, kterých začíná být v tomto období nedostatek. Pro mnoho mláďat ježků to znamená, že bohužel nepřežijí, což je v přírodě zcela běžné. "Chceme-li pomoci, přikrmujme malé ježky v místě nálezu kočičí konzervou či granulemi a předložme do misky čistou vodu. Možností je samozřejmě i vlastní péče o ježky v zajetí a následné jarní vypouštění v místech, které důvěrně znají. V tomto případě bychom však měli znát určitá pravidla, která je nutná dodržet. Přesto, ne vždy se záchrana podaří a ježek je po zimě vypuštěn zpět do volné přírody," říká rokycanský ochránce přírody Pavel Moulis.
Základem úspěchu pro odchov ježka je dobrý zdravotní stav, teplo, jídlo a klid. Ideální při příjmu ježka je návštěva veterinárního lékaře, který má s ježky již dílčí zkušenosti. Tam kde to není možné, si musíme pomoci sami vyhledáním informací na internetu či návštěvou záchranné stanice živočichů, jejichž seznam najdete na www.zachranazvirat.cz . Každopádně je nutné každého ježka odblešit a odčervit. K hubení blech se používá celá řada přípravků. Při postřiku je třeba chránit ježkovi oči a obličejovou část. Na střevní a plicní parazity jsou též účinné přípravky. Zesláblí a zranění jedinci mohou být zasaženi mušími vajíčky nebo larvami. Ty se odstraní pinzetou, k odstranění muších larev ze zvukovodů se doporučuje nakapat do zevního zvukovodu několik kapek 30% alkoholu nebo ušních kapek. Dalším důležitým krokem k úspěch je vhodné umístění ježka, případně ježků. "Ježka, kterého přinesete domů, je nutné umístit do provizorní bedny vystlané novinami v teplé místnosti a hladové zvířátko nakrmit. Jako první pomoc podáme 1 - 2 dětské piškoty namočené ve vodě. Ježci jsou samotáři, neumísťujeme jich, pokud možno, více pohromadě. Ideální výběh je asi dva metry čtvereční. Do výběhu umístíme ložničku z kartonové krabice, obojí vysteleme novinami, které každý den měníme. Pokud je výběh nižší než 50 cm, přikrýváme jej, jinak je ježek schopen vylézt. Ježek musí být ubytován v teplotě okolo 19 stupňů C. Pro ubytování je vhodný teplý sklep nebo jiné vytápěné prostory. Ježek je hmyzožravec. V jeho jídelníčku musí převládat masitá potrava, v domácnosti krmíme granulemi pro kočky, občas zpestříme vařeným vejcem, tvrdým sýrem, vařeným kuřecím masem, občas konzervou pro kočky a koťata, 1x týdně přidáme trochu vařené rýže nebo těstovin bez soli. Můžeme také podat kousek banánu nebo tvarohu bez tuku. Ježek, který váží více než 250 g, se krmí většinou granulemi v množství 1 - 4 polévkové lžíce denně. Ježky menší než 250 g krmíme speciálním krmivem pro ježky. Malé ježky krmíme 2x denně, větší jedenkrát denně večer. Pozor, při překrmování trpí ježci průjmem. K pití pouze vodu, která musí být stále ve výběhu. Ve výběhu musí být umístěny dvě misky - jedna těžší na vodu, druhá na krmivo," popisuje Moulis.
"O ježčí problematice by se toho zcela jistě napsalo ještě dost, nicméně pomoci bychom měli jen v případě, kdy jsme přesvědčeni, že je to nutné. Jinak je naše péče vcelku zbytečná a v žádném případě ježkům nepomůže. Myslete tedy na to až se s malými, zdánlivě opuštěnými ježky ve své blízkosti setkáte," dodává ochránce přírody.
