Na počátku 19. století bylo město Plzeň známé svým středověkým jádrem a hradbami, jež ho obklopovaly. Purkmistr Martin Kopecký měl v úmyslu proměnit jej v lázeňské letovisko plné zeleně. Nicméně, rozvoj železnice a průmyslu změnily jeho osud. Výstava, kterou pořádá Západočeská galerie, dokumentuje cestu Plzně od provinčního městečka k průmyslové aglomeraci 19. století. Expozice sleduje vývoj od období rychlého stavebního rozmachu kolem roku 1900, přes prosperitu v období první republiky, až po městské proměny a zásahy během socialistické výstavby.
Expozice je rozčleněna do devíti tematických oblastí. První část přináší pohled na díla krajinářů a vedutistů 19. století, zachycující historické jádro města i okolní malebné scenérie. Následuje oddíl věnovaný architektonické výzdobě přelomu 19. a 20. století.
Výstava se dále zabývá tvorbou umělců spojených s plzeňským Kroužkem přátel starožitností a členy Sdružení západočeských výtvarných umělců z 20. a 30. let 20. století. Tito umělci často reflektovali motivy tzv. „černé Plzně“ a průmyslových oblastí. Výstava rovněž představuje díla z druhé světové války, 50. let, a kulminuje vývojem umělecké scény od 60. do 90. let 20. století, jak uvádí spoluautorka Ivana Skálová.
Mezi vystavenými prácemi jsou díla krajinářů jako Louisa Piepenhagenová a Julius Mařák. Z 20. století výstava prezentuje talentovaná jména Václav Jansa, Jan Konůpek, Josef Hodek či Alois Moravec. Návštěvníci mohou rovněž obdivovat sochy z ateliéru Otokara Waltera.
V rámci expozice se také představuje část sbírky architektury, která vznikla v Západočeské galerii v roce 2009. K nejvzácnějším exponátům patří archív architekta Bohumila Chvojky, obsahující například neznámý projekt Denisova nábřeží. Výstavní prostor se zaměřuje i na 60. léta, zkoumá projekty z normalizace a představuje umělecká díla ve veřejném prostoru, jak upozorňuje spoluautor Petr Domanický.
Expozice zahrnuje architektonické modely, plány a dobové fotografie. Pro lepší pochopení změn města je k dispozici tištěná i interaktivní mapa, která propojuje historický vývoj s jeho současnou podobou. Tato interaktivní mapa je přístupná na obrazovce ve výstavní síni nebo na vlastních zařízeních návštěvníků, vysvětluje její autorka Eva Skořepová..
