Průměrná hrubá měsíční mzda činila 29 054 Kč, což představuje oproti 1. čtvrtletí 2017 zvýšení o 2 265 Kč, tj. o 8,5 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 6,5 %.
Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2018 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (38 436 Kč), Středočeský (30 069 Kč) a Jihomoravský kraj (29 346 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 26 287 Kč, což je o 3 978 Kč méně, než je celorepublikový průměr (30 265 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje žádný jiný kraj.
Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Karlovarském (o 10,1 %), Ústeckém kraji a na Vysočině (shodně o 9,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,9 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech krajích ČR. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 8,6 % a reálně se zvýšila o 6,6 %. Medián mezd činil 25 674 Kč.
Počet zaměstnanců2 se v kraji zvýšil o 1,1 % na 211,5 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo také ve většině ostatních krajů ČR, nejvíce v Hl. městě Praze (o 6,3 %) a v Libereckém kraji (o 2,7 %). V Královéhradeckém kraji pak došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 4,1 tisíc. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 83,1 tisíc zaměstnanců, tj. o 2,1 %.
1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.
2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).
