Jak jsem žasnul

Světoznámý výrobce lyžařských holí si do své firmy pozval úspěšné české reprezentanty, kteří při svých závodech používají jeho výrobky. Sešlo se zde 16 sportovců. Mezi nejznámější patřili neslyšící sjezdařka Tereza Kmochová, sjezdaři Ondřej Bank a Kryštof Krýzl, běžci na lyžích Eva Nývltová a Lukáš Bauer, biatlonisti Michal Šlesingr, Eva Puskarčíková a Gabriela Soukalová.

Firma LEKI je německá firma, která vyrábí sjezdové, běžecké, trekové a nordic walkingové hole. Majitelkou je paní Waltraud Lenhart. Ta sportovce a ostatní hosty přivítala ve svém podniku a hovořila o strategii výroby. Už zde jsem žasnul nad úspěchem, který dokázala a o věhlasu značky Leki v celém světě. Obdivný byl i proslov starosty Tachova pana Jiřího Stručka, který přítomným hostům představil město a přitom nás seznámil s tím, že v České republice existují ještě dva Tachovy a kde leží.

Další úžasný moment naskýtal pohled na plejádu úspěšných lyžařů různých disciplín shromážděných na jednom místě. Připomínalo mi to vyhlášení lyžaře roku. Po oficiálním přivítání nastal další zážitek a tím byla prohlídka výrobních prostorů firmy LEKI společně se sportovci.

A tak jsme žasli, když nám bylo sděleno, že se zde vyrobí 5000 párů holí denně tzn. 25000 párů týdně (50000 ks holí). Při dotazu, kolik hůlek zničila za sezonu Eva Puskarčíková, odpověď zněla: „Čtyři a to jsem měla smůlu“.

Úžasné bylo pozorovat během prohlídky výrobních hal Evu Nývltovou, kterou doprovázel její čtyřnohý miláček. Roční fenka Bela působila velice klidně a to i v hlučných částech výroby. Když jsem se Evy zeptal, zda ji nevyužívá také při tréninku, odpověděla : „Ne, ona ze začátku má větší rychlost, ale nevydrží běžet tak dlouho jako já.“

Během prohlídky jsme viděli hodně zajímavých částí výroby, ale téměř všem se nejvíce líbila část, kde hůlky dostávají barevnou úpravu včetně nápisů. To byla neuvěřitelná škála barev.

Nádhera. Úžas. Bylo zajímavé vidět, jak z hliníkové trubky vzniká postupem barevná a potom po zkompletování s rukojetí a hroty s košíčky konečná fáze výrobku.

Nádherná byla prohlídka závodu společně se sportovci. Jen díky tomu jsem se mohl zeptat Gabriely Soukalové, jaké má nervy při závodě na střelnici. Odpověď zněla:„ Já na střelnici přijíždím s vědomím, že nic netrefím a v případě že jo, pak to beru jako bonus“. Není to úžasné, slyšet toto z úst tak úspěšné biatlonistky?

Po prohlídce jsem obdivoval vstřícnost sportovců odpovídat na dotazy zvědavců, stejně jako ochotu se nechat fotit. Nikdo nepůsobil naštvaně, všichni byli v pohodě a měli pozitivní vliv na okolní lidi. Úžasná byla autogramiáda, kterou rovněž absolvovali.

Bylo to zvláštní setkání dvou stran, které spojuje firma LEKI. Na straně jedné ti, kteří světoznámé hůlky vyrábí, ale téměř nikdo je nezná a na straně druhé ti, kteří světoznámé hůlky používají při sportovních výkonech a navíc je zná celý svět. Opět musím říci – úžasné.

Hezké na tomto zvláštním setkání byla možnost vyzkoušet si střelbu na terče pro biatlon nebo trenažer pro sjezdové lyžování.

O bohaté a chutné občerstvení všech zůčastněných se starala firma z Mariánských Lázní.

Děkuji mnohokrát majitelce firmy LEKI, jejím pracovníkům a zúčastněným sportovcům používající jejich výrobky za krásnou akci a přeji všem ať se daří.

Děkuji za tři hodiny trvalého úžasu, který jste mi poskytli.