Vytoužená cesta za evropským snem se pro mnoho uprchlíků stává bizarním příběhem. Mnozí strávili dva dny obléháním budapeštského nádraží, aby posléze nastoupili do vlaku – mířícím však nikoliv na Západ, ale do jednoho z uprchlických táborů. Řada běženců podle svých slov přemýšlí, zda je vůbec v Evropě. „Mám pocit, jako bych byl stále v Sýrii. Místní policisté lžou stejně jako ti v Sýrii," svěřuje se jeden z nich.