Od 1. května 2015 zpřístupní široké veřejnosti zcela poprvé ve své historii Jižní zahradu. Návštěvníci přivítají klidovou plochu s lučními partiemi a lavičkami, a znalci ocení ovocný sad, osázený starými odrůdami jabloní, hrušní a třešní. Prohlídkovou trasu kláštera budou navíc během prvního květnového víkendu zdobit Santiniho květy.
Ve čtvrtek 30. dubna 2015 zažívá klášter Kladruby další přelomový okamžik ve své historii – slavnostně se veřejnosti zpřístupňuje Jižní zahrada. „Na rozloze dvou hektarů jsme pro návštěvníky vytvořili plochu, kde budou moci posedět na lavičkách, obdivovat krásu rozkvetlých luk nebo ovocných stromů,“ přibližuje novinku kastelán Milan Zoubek. Zahrada bude volně přístupná až do konce října.
Původně užitková zahrada využívaná kdysi pro účely klášterní kuchyně však v novodobé historii kláštera chátrala a pustla. Díky finančním zdrojům z Evropské unie (Operační program životní prostředí) prošel jižní parter zahrady tvořený třemi terasami celkovými sadovnickými úpravami. „Nežádoucí dřeviny a nálety byly odstraněny, u ponechaných porostů byla provedena selektivní probírka, kompozičně významné stromy byly ošetřeny a nakonec byly vysázené nové dřeviny,“ popisuje průběh revitalizačních prací Milan Zoubek. Vyčištění a dosadby některých břehových částí se dočkaly také tři bývalé nádrže na vodu, které sloužily v druhé polovině 19. století pro potřeby zdejšího již zaniklého pivovaru. Z něho jsou dodnes zachovány pouze torza sklepů před jižním křídlem Nového konventu. Na dně jedné z nádrží byl založen parkový trávník a vytvořena pobytová travnatá plocha.
Sadovnické úpravy se dotkly také severního parteru – terasy u klášterního kostela – kde byly odstraněny nežádoucí jehličnany a provedena pěstební opatření. „Celkové náklady na projekt realizovaný v letech 2013-2014 dosáhly výše 1 136 444 Kč,“ podotýká Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Ze sedmdesáti procent byla akce financována díky podpoře Evropského fondu pro regionální rozvoj, pětadvaceti procenty se podílel Národní památkový ústav a na zbylých pět procent přispěl Státní fond životního prostředí ČR.
V minulosti patřila Jižní zahrada do trojice ovocných a kuchyňských zahrad v klášteře. Kvůli snadnějšímu obhospodařování byl svažitý, více než dvouhektarový pozemek rozčleněn na tři terasy a po obvodu obehnán kamennou zdí. Benediktini v Jižní zahradě založili ovocný sad a pod korunami stromů pěstovali zeleninu a obilniny. „Současná úprava respektuje historii Jižní zahrady, proto na zachovaných třech terasách byl znovu vysazen ovocný sad,“ upřesňuje kastelán Milan Zoubek. Zároveň dodává, že „v sadu bylo vysazeno celkem 71 ovocných stromů. Jedná se o staré a osvědčené odrůdy jabloní (např. Chodská, Hetlina, Smiřické vzácné a další), hrušní (např. Solanka či Špinka) a třešní (např. Libějovická raná či Karešova).“ (podrobnosti viz Příloha č. 1) Celkem bylo ošetřeno 20 kusů dřevin, vysazeno 356 kusů nových dřevin a 81 kusů stromů vykáceno.
Santiniho květy
V souvislosti s letošním výročím představuje klášter Kladruby další novinku. Prohlídková trasa bude první květnový víkend (1. – 3. května 2015) vyzdobena netradičními květinovými instalacemi nazvanými Santiniho květy. Na tyto krátkodobé květinové aranže inspirované středověkým milostným Románem o růži byla použita tisícovka květin rozličných druhů, barev i vůní, mezi nimiž nechybí chryzantémy, karafiáty, gerbery, lilie, růže či anturie. Výstava je přístupná společně s prohlídkou kláštera vždy v celou hodinu od 10 do 16 hodin, kdy vychází poslední skupina návštěvníků. Některé květinové vazby a florální objekty budou k vidění v klášteře až do 10. května 2015.
Stručná historie kláštera Kladruby
Klášter benediktinů založil v roce 1115 kníže Vladislav I. v rámci osidlování pohraničí. Během devíti století své existence hrál významnou roli v církevním i společenském životě regionu, ovlivňoval dění v zemi a přitom zaměstnával známé architekty a umělce, kteří zde vytvořili mistrovské dílo. Dominantou areálu je opatský chrám Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný Janem Blažejem Santinim Aichelem ve stylu tzv. barokní gotiky v letech 1712-1726. Druhou monumentální stavbou v areálu kláštera je Nový konvent postavený dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v roce 1770. Dva roky po smrti posledního opata Amanda Streera byl klášter v roce 1785 zrušen císařem Josefem II. a do konce druhé světové války byl využíván knížecím rodem Windischgrätzů. Od roku 1945 je klášter v majetku státu a v roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku.
