Již před pěti lety měli Plzeňané možnost se seznámit v centru města s výstavou nádherných soch kanadské sochařky českého původu Ley Vivot. Další a jedno z posledních děl této světoznámé sochařky, bronzové sochy Spejbla a Hurvínka, nyní zdobí náměstí Republiky nedaleko od muzea loutek, které autorka vytvořila pro Plzeň bez nároku na honorář. Paní Lea Vivot při svém pobytu v České republice přijala pozvání vedení k návštěvě plzeňského centrálního obvodu. Sousoší Spejbla Hurvínka na náměstí Republiky (foto M. Osvaldová) Sousoší Spejbla a Hurvínka na náměstí Republiky tak doplnilo již jedno stávající v Plzni, kdy její bronzová socha, nazvaná Dar života, byla v roce 2016 umístěna před Gynekologicko-porodnickou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně (foto MO Plzeň1)
Lea Vivot setrvala v přátelském rozhovoru se starostou obvodu Davidem Procházkou, I. místostarostou Petrem Balounem a místostarostou Stanislavem Šecem. Probírána byla různá témata – o životě v Kanadě, USA a Mexiku či kultuře a umění. Vedení obvodu zajímala i její charitativní činnost, kdy v Mexiku finančně pomáhá v činnosti třem dětským domovům, přispívá na české konto Bariéry a v roce 1997, po povodních na Moravě, umožnila pobyt sedmi dětem z postižených oblastí Šumperska na svém ranči v Torontu. Charismatická a neuvěřitelně optimistická paní Lea považuje za nejdůležitější hodnoty vztah k lidem, přátelům a k životu. Svoji pokoru a lásku k životu vyjadřuje tato světoznámá umělkyně slovy: „Největším uměním je umění žít“. Při příležitosti setkání předalo vedení obvodu paní Vivot stříbrnou Plaketu Bohumila Kulhánka, která se uděluje významným plzeňským osobnostem nebo lidem, kteří výraznou měrou přispěli ke zlepšení života našich občanů. Lea Vivot tuto plaketu obdržela za reprezentaci České republiky v zahraničí a zkrášlení města Plzně a Městského obvodu Plzeň 3. Lea Vivot, vlastním jménem Drahomíra Hekelová, je kanadská sochařka českého původu, žijící střídavě v Kanadě, USA, České republice a Mexiku. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a absolvovala sochařské kurzy v Itálii u modernisty Marina Mariniho na Academia di Brera v Miláně. Další studia absolvovala na Ontario College of Art v Kanadě a Art Student’s League v New Yorku. Jméno Lea začala používat na památku zemřelé přítelkyně z dětství, příjmení Vivot pak získala po svém prvním manželovi Argentinci Albertu Antoniovi Vivotovi. Po jeho tragickém úmrtí si vzala kanadského veterináře, se kterým měla tři syny. Celosvětovou slávu ji přinesly především její bronzové sochy znázorňující lidský život a také proslulé lavičky. Její díla jsou k vidění nejen u nás v republice – v Praze, rodném Šumperku a také v Plzni, ale především ve světě – v New Yorku, Torontu, Kapském Městě, Albaně či Otavě, kde zdobí významné budovy a veřejná prostranství. Její díla jsou součástí i řady soukromých sbírek, např. bývalého kanadského premiéra Trudeaua, bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana, italského tenoristy Luciana Pavarottiho či Hillary Clintonové.
