Není to zvláštní? Co se týká knížek, jde vlastně o jediný případ, kdy Trnkovi nestačilo kreslit, takže rovněž psal, a to úžasně.
Zahradou II se stala v Plzni 26. 2. 2015 expozice uchystaná Trnkovým vnukem Matyášem v Západočeském muzeu, nicméně už Galerie města Plzně a Trnkova galerie se několik měsíců předtím propojily a mají vlastní „zahradu“ Ateliér. Ta je zčásti podzemní, disponuje třemi sty exponáty a pravděpodobně vás tu uvítá „sama“ předloha Joriky, mé literární hrdinky číslo jedna (ty náhody!). Pravděpodobné ovšem je, že vám tady rozmístěné artefakty zastřou veškeré odpovědné kurátory, kustody a průvodce i včetně samotného Trnkova syna Jana, kterého jsem tam také potkal, a že vás tady potká přímo sen snů, jenž se „v den mezi psaním a čtením“ splní (abych parafrázoval západočeskou báseň).
Anebose vám vyplní v dni mezi samou lopotou, já nevím, avšak jistou lopotu přece podstupovával i Mistr Trnka, když tvoříval; a to ač byl jinak bohém, který si lítal do Vídně pro barvy letadlem v bačkorách.
Vlastně pamatuji, když odešel (30. 12. 1969), a to díky mamince, která mně o tom nevesele zpravila se Špalíčkem v ruce. Trnkou ilustrovaný Hrubín zemřel pak brzy po Jiřím (1.března 1971), ona mi to opět netajila (bylo mi ostatně už sedm let) a měla tenkrát dokonce za to, že se panu Hrubínovi bez pana Trnky nechtělo již ani pro děti nic psát.
Pravdy na tom bude dost.
Výstava, kde si můžete sami zkusit, jak se animuje, má skončit 10. května a byla připravena v rámci projektu Plzeň – město evropské kultury 2015.
