Josef Antonín Janiš 2018 230. výročí popisu parthenogeneze u včel (1788) Chov matek, šlechtění, genetika, epigenetika J. A. Janiš, jeho doba a zapomenuté včelařské texty Sobota 20. ledna 2018; velký sál restaurace Alfa v Plzni
Hlavní program konference
Svoji účast na konferenci přislíbili tito přednášející:
Josef Antonín Janiš, jeho doba, dílo, včelaření • Martina Hřebenářová • Ivan Černý • Mario Kubec
Nové objevy v apidologii • Štěpánka Dlouhá
Pannobřezost čili partenogeneze, aneb udělej si sám • Jaroslav Petr
Epigenetika - "dělnice" genetického kódu ve službách včelaře • Jan Nevoral
Využití partenogeneze ve vědeckých experimentech a v šlechtitelském programu varroarezistentních včel a jeho výsledky • Kaspar Bienefeld
Jak se dělá hmyzí společenství? • Pavel Jedlička
Vyhodnocení ztrát v chovu matek • Bronislav Gruna
Beebreed.eu - nástroj pro strategii udržitelného chovu včel •Kaspar Bienefeld
Jak se dopracovat k vitálním chovům včel • Květoslav Čermák
Programem celé konference bude provázet MVDr. Zdeněk Klíma.
Přednášky zahraničního hosta z němčiny do češtiny bude tlumočit Ing. Roman Tihelka.
Informace, registrace a kontakty: janis2018.webnode.cz
Profily přednášejících
Prof. Dr. agr. Kaspar Bienefeld
Čestný profesor agrární fakulty Humboldtovy univerzity (Berlín), ředitel a vedoucí oddělení šlechtění a chovu včel Včelař
ského institutu v Hohen Neuendorfu - (Länderinstitut für Bienenkunde Hohen Neuendorf eV) v Německu. Autor několika včelařských knih a publikací (Včelařství krok za krokem), koordinátor projektu SMARTBEES a projektu BeeBreed - tlumočené přednášky
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. (M. Sc., Ph.D., Sc.D.)
Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v. v. i. v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Přednáší externě na Přírodovědecké fakultě z Karlovy, České zemědělské univerzitě v Praze, Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Autor mnoha knih a publikací.
RNDr. Štěpánka Dlouhá
Vystudovala ekologii na PřF UK v Praze a na J. W. Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. V rámci rodičovské dovolené nyní pečuje o čtyři děti a podílí se na chodu malého včelařství v krajině Českého Švýcarska a Lužických hor. Při včelaření se snaží minimalizovat množství pesticidů v prostředí úlu i ve včelích produktech. Zajímá se o problematiku životaschopnosti a odolnosti včely medonosné, především varroatoleranci. Baví ji popularizace vědeckých poznatků z oboru - pro včelaře pravidelně přednáší a publikuje.
Ing. Pavel Jedlička, Ph.D.
Během doktorského studia se zabýval účinkem analogů hmyzích hormonů na vývoj a reprodukci (Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy). Hormonům a jejich funkci u sociálního hmyzu se věnuje i v současné době na Ústavu organické chemie a biochemie, v.v.i. AV ČR v Praze.
Ing. Jan Nevoral, Ph.D.
Vědecký pracovník Biomedicínského centra a Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Se svými kolegy studuje reprodukční procesy, které vedou k oplození a dalšímu embryonálnímu vývoji. Základní poznatky o reprodukčních procesech následně využívá k hodnocení látek, které významně znečišťují prostředí, navíc dokáží napodobit některé hormony a tak ohrožují reprodukční zdraví člověka. Na těchto vědeckých úkolech jeho laboratoř spolupracuje s řadou tuzemských i zahraničních pracovišť.
Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Včelaří od svých 14 let. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské v Brně, diplomová práce byla z oboru včelařství. Tamtéž pod vedením Prof. Kubišové obhájil v roce 1989 disertační práci zaměřenou na šlechtění včel, zvláště na hodnocení medné užitkovosti. Po skončení vysokoškolského studia pracoval ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole a na pracovišti Prostějov (1981-85), na pracovišti v Zubří (1997-2008), mezitím na Slovensku na Ústavu včelařství VÚŽV v Liptovském Hrádku (1985-96).
Poslední roky se věnuje šlechtění vlastního kmene včel "Vigor", od r. 2006 na své farmě v Petrušově u Moravské Třebové. Zamě
řuje se hlavně na celkovou vitalitu včel a jejich odolnost proti chorobám, aktuálně nejvíce na selekci varroatolerantních linií.
Ing. Martina Hřebenářová
Absolventka oboru včelař na Středním odborném učilišti v Blatné. V rodinném hobby provozu na Šumavě se v nadmořských výškách okolo 950 m.n.m. věnuje 60 včelstvům. V horských podmínkách se věnuje praktické práci na místní přizpůsobené linii včel, chovu matek a testování vlastností včel. Badatelka v oblasti historie včelařství a autorka odborných textů.
Ing. Ivan Černý
Známý včelařský propagátor a inovátor. V současnosti přednáší a vyučuje včelaře informačním technologiím a obecnému i speciálnímu včelařství na Středním odborném učilišti v Blatné. Spolupodílí se na organizaci i výuce letních škol nástavkového včelaření. Občas čtenáře časopisu Moderní včelař potýrá i nějakým odborným včelařským textem.
Mgr. Bronislav Gruna
Včelaří profesionálně v rodinném včelařství zaměřeném na produkci druhových medů, včelích matek a oddělků převážně na jižní Moravě, v nadmořských výškách 180 - 450 m n.m. K jeho hlavním zájmům náleží zejména včelařská botanika a druhové medy, chov a šlechtění včelích matek, z problematiky včelích nákaz zvláště hlubší poznání biologie kleštíka včelího.
