Letecké video Blovice z nebe

Blovice - historie
První písemnou zprávu o Blovicích máme z r. 1284, kdy byly trhovou vsí, patřící cisterciáckému klášteru v Pomuku. Dle písemných pramenů z konce 14. století jsou Blovice uváděny jako městečko. Zdeněk ze Šternberka dosáhl pro Blovice na králi Jiřím z Poděbrad v r. 1465 práva svobodného prodeje a odkazu majetku. V r. 1479 udělil král Vladislav II. obyvatelům městečka Blovic právo svobodně dědit a v r. 1509 výroční trh a právo volit si purkmistra. V r. 1566 se Blovice staly majetkem pánů z Roupova. Královský rada a hejtman Plzeňského kraje Kryštof starší z Roupova potvrdil městečku v r. 1587 právo volného odkazu majetku a právo vaření piva. Ke konci 16.stol. připadlo panství Hradiště (i s Blovicemi) rodu Hradišťských z Hořovic, který je držel do r. 1618. Od druhé pol. 17. stol. patřilo hradišťské panství Maxmiliánu Rudolfu, hraběti z Gutenštejna. Později se novým majitelem stal rod Kolovratů Krakovských. Jan Karel hrabě Kolovrat Krakovský (Hanuš Kolovrat) pěstoval styky s významnými představiteli české kultury a vlastenci doby např. s B. Němcovou.

Od 18. stol. jsou Blovice zvány městem a hospodářsky se rozvíjí také díky privilegiím k pořádání trhů od císařovny Marie Terezie a císaře Josefa II. Od r. 1868 zůstaly Blovice nadále sídlem okresního soudu. Rozvoji města napomohlo též, že zde od r. 1850 sídlil berní úřad a od r. 1865 okresní zastupitelstvo. Výraznou změnu ve způsobu života zdejšího obyvatelstva znamenala stavba dráhy císaře Františka Josefa I. z Plzně do Č. Budějovic v letech 1865 – 1868. Po smrti Hanuše Kolovrata Krakovského v r. 1872 získal spojené panství hradišťské, březnické a merklínské maďarský rod Pálffyů z Erdödu. V r. 1918 připadlo panství Hradiště prostřednictvím Moravské agrární a průmyslové banky Adolfu Klikarovi, továrníku z Hronova. Klikarům patřil hradišťský statek do r. 1945.

Druhá světová válka přinesla mnohým blovickým občanům strádání a utrpení. Své životy položili letci Karel Bečvář, Václav Blahna a Miroslav Drnek. V koncentračních táborech zahynuli všichni blovičtí Židé. Konec těchto útrap přineslo osvobození Blovic americkou armádou 7. května 1945. V současné době pod město Blovice patří místní části Vlčice, Štítov a Hradišťský Újezd, Hradišťská Lhotka a Komorno. Od r. 2003 jsou Blovice sídlem úřadu s rozšířenou působností se spádovým územím pro 11 tis. obyvatel. V roce 2019 oslavilo město Blovice 735 let své existence.

Město Blovice a jeho okolí se může pyšnit řadou kulturních památek.
Na místě původně gotického kostela ze 14.století stojí kostel sv. Jana Evangelisty, který byl postaven v letech 1760-1767 v barokním stylu. V jeho blízkosti stojí pohřební kaple s hrobkou Kolovratů a Pálffyů, která byla v r. 1833 přestavena z původního staršího objektu (rekonstrukce 2010-2014). Před kostelem se také nachází litinový kříž z r. 1873.

Historické jádro města tvoří náměstí, kde je jednou z nejvýraznějších staveb budova radnice postavená r. 1825 a v r. 1893 přestavěná v pseudorenesanční podobě. Stavba byla rekonstuována městem Blovice v letech 2011-2014. Na radnici navazuje budova bývalého berního úřadu a soudu, kde se nachází i obřadní síň města. Ve vestibulu radnice se nachází starý hodinový stroj z radniční věže, původní vrata a historické fotografie města.

Před budovou radnice stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Zajímavostí stavby je, že byla instalována v době před svatořečením sv. Jana Nepomuckého. V roce 2013 realizovalo město Blovice rekonstrukci sochy za pomoci prostředků EU z programu PRV ČR.

V Blovicích se nachází i několik domů památkově chráněných. Jsou to pozdně klasicistní štítové domy na náměstí čp. 23 a 24, v Hradišťské ulici pak empírové domy čp. 148 a 149. Původně měšťanský dům čp. 148 ředitele školy Františka Raušara věnoval jeho majitel městu pro zřízení muzea. Okresní muzeum Plzeň-jih zde sídlilo do roku 2002 a poté se přemístilo do areálu zrekonstruovaného zámku Hradiště. Nyní se v budově nachází kanceláře Městského úřadu Blovice.

Zámek Hradiště, kde v současnosti sídlí Muzeum jižního Plzeňska, vznikl v místech bývalé tvrze v 18.století a do dnešní podoby byl přestavěn v pseudogotickém slohu v r. 1873. Při zámku se nachází též anglický park, jehož dnešní podoba pochází z úpravy v r. 1873. K areálu zámku patřil v minulosti i hospodářský dvůr s mlýnem, skleníkem a domem zahradníka.

Na zalesněném návrší nad řekou Úslavou v části Bohušov stojí významná dominanta - barokní sousoší sv. Kříže (Ukřižování) z r. 1727, doplněné andílky a Máří Magdalénou. Stavba byla rekonstruována městem Blovice v roce 2014 za pomoci prostředků EU z programu PRV ČR.

K přístupové cestě na úpatí návrší se sousoším Ukřižování byla r. 1943 přemístěna Socha archanděla Michaela z r. 1748.

Pod hrází rybníka Cecima se nachází židovský hřbitov, založený údajně již r. 1683, s dochovanými barokními a klasicistními náhrobky. Hřbitov má celkovou rozlohu 1433 m2 a je zde dochováno cca 350 náhrobků.

Zdroj: www.blovice-mesto.cz