Adolf Loos 150: středeční přednáška odhalí proměny koncepce Raumplanu

Třetí podzimní přednáška spolku Pěstuj prostor opět tematizuje dílo Adolfa Loose a jeho spolupracovníků.

weby na míru UNIWEB

Americký historik umění a architektury a profesor University of Texas at Austin Christopher Long ve svém příspěvku prozkoumá, jak a proč Loos v posledních letech svého života změnil svoji ideu Raumplanu, a odhalí nové způsoby chápání jeho jedinečné prostorové koncepce. Přednáška v anglickém jazyce s českými titulky bude přenášena ve středu 11. listopadu 2020 od 18 hodin ve facebookové události na adrese bit.ly/adolfloos3.

V posledních třech letech svého života, po dokončení Müllerovy vily v Praze v roce 1930, pracoval Adolf Loos na přibližně tuctu dalších domů. Pouze několik z nich bylo skutečně postaveno: ostatní nám zůstávají jako projekty, některé úplné, některé v částečné podobě. Loos na nich pracoval s nejrůznějšími českými pomocníky; budovy tak mají poněkud odlišné formy a různá měřítka. Všechny návrhy však ukazují mírné změny v Loosově pojetí prostoru. Zmíněné domy jsou otevřenější, mají méně „zákrut“ a změn směru a nabízejí více souvislých výhledů. Zjednodušeně řečeno, jsou „uvolněnější“. Právě na vysvětlení posunu v Loosově pozdní tvorbě se ve své přednášce zaměří profesor Long.

Poslední část série Adolf Loos 150, připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 25. listopadu 2020 od 18 hodin opět na facebookovém profilu a youtubovém kanálu Pěstuj prostor. Vedoucí Centra památek moderní architektury Muzea hlavního města Prahy Maria Szadkowska ve své přednášce nazvané Adolf Loos – Opakování génia představí architektonický odkaz Adolfa Loose a principy jeho tvorby.

Prof. Christopher Long, Ph.D.
Christopher Long studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci, Mnichově a Vídni, doktorát získal na Texaské univerzitě v Austinu v roce 1993. V letech 1994–1995 učil na Středoevropské univerzitě v Praze. Soustředí se na historii moderní architektury, se zvláštním důrazem na střední Evropu mezi lety 1880 a současností. Vyškolen spíše v historii než v architektuře, osvojuje si přístupy z kulturních a intelektuálních dějin, stejně jako politické a ekonomické historie. Studoval otázky kulturní reprezentace v architektuře, širší ideologické souvislosti architektonické teorie z konce devatenáctého a počátku dvacátého století a vývoj architektonického vzdělávání. Mezi zájmy profesora Longa patří také moderní design v Rakousku, českých zemích a Spojených státech. Pracoval na několika výstavách a publikuje v široké škále témat.

***

Foto: Adolf Loos – Karel Lhota, Winternitzova vila, vestibul (1931–1932). Foto: David Cysař.

FESTIVAL BONJOUR PLZEŇ 2021

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
FESTIVAL BONJOUR PLZEŇ 2021

Hlavní zprávy

 

sebevědomá fabia auto cb
uniweb weby