Čápi z Dobřan neodletěli na jih. Krmení ale nedostanou

Stává se to každý rok a normální to není. Vidět po zasněženém poli v listopadu, prosinci či lednu chodit čápa, nebo dokonce dva čápy bílé najednou, je v našem zeměpisném pásmu tak trochu rarita, ale za posledních deset let bohužel i reálná věc.
Loni to bylo u Kdyně, předloni na Tachovsku a v Chebu, před předloni u Blovic a letos je to u Dobřan. Dnes a denně do záchranné stanice zvířat v Plzni k nám někdo volá, že viděl dva čápy bílé sedět na hnízdě na pekárně v Dobřanech či chodit po loukách u řeky. Občas přijde zpráva i z Líní, Sulkova, Nýřan, Uherec či dokonce až Chotíkova. "Podle našeho zjištění se jedná o stejné ptáky, kteří se za potravou vydávají do širokého okolí a za soumraku se vrací na hnízdo do Dobřan kde spí. To, že neodlétli, není rozhodně normální, ale proč to tak je a proč u nás zůstali čápi i přes zimu bohužel nevíme. Osobně jsem slyšel už několik nejrůznějších teorií o ptácích z holandského odchovu až po následek globálního oteplování, ale já si stále myslím, že se jedná jen o slabé klempíry, kteří by na základě nějakého handicapu dalekou cestu do zimoviště nezvládli, a tak zůstávají u nás a nějaký čas jim to prostě jen vychází," líčí šéf stanice Karel Makoň s tím, že podle něj to není dobře ani pro samotnou přírodu, ani populaci čápů bílých. "Mám čápy rád, myslím, že pro ně děláme maximum, ale tento jev vnímám spíše jako problém, než věc, kterou bychom měli stůj co stůj s ohledem na ochranu těchto jedinců aktivně řešit. Za posledních patnáct let se totiž ukázalo, že tam, kde čápi zůstali přes zimu a lidé je tam přikrmovali, tak ve finále čápům bílým moc nepomohli. Podobné případy jsou známé například z Blatné na Strakonicku, Horažďovic, Žerovic, Kdyně, Tachovska i Chebu .Tam, kde zůstal přes zimu celý pár, pak dochází k tomu, že ptáci hnízdí zhruba o měsíc dříve než ostatní, a to není dobré jak pro ně samé, tak hlavně pro mláďata a celkovou úspěšnost hnízdění. Mimo jiné tito „klepíři“ s atypickým chováním pak plodí zase jen „klempíry“, a to je podle mého špatně. Krom toho jsou pak takoví ptáci ve výhodě před těmi, co pracně táhnou na zimoviště a z jara pak zase na hnízdiště, obsazují jim atraktivní lokality a narušují přirozené přírodní zákony tohoto druhu. Doslova pak „sviní“ populaci něčím, co v přírodě nemá místo a poškozuje celou populaci v regionu," vysvětluje Makoň.
Proto by byl mnohem raději, kdyby problém u nás zimujících čápů vyřešila sama příroda, hlavně pak selektivní zima. Neodlétli, zůstali, tak prostě uhynou hlady, zmrznou a vyřešeno. "Proto také nehodlám čápům na hnízdo vyvrhovat kýble krmení ani pohazovat po poli kuřecí řízky, tak jak by většina lidí asi očekávala," dodává s nadsázkou. "Pokud mají čápi přežít a být dobrým základem pro nově vznikající populaci čápů u nás celoročně se vyskytujících, tak to musí zvládnout sami a bez lidské pomoci. Pokud ne, tak opět zvítězí příroda a její drsné, avšak spolehlivé, ověřené a milion let fungující přírodní zákony."


Závěrem zmiňuje skutečnost, že názory na tuto problematiku se zejména u veřejnosti značně liší. "Považuji to za legitimní, správné a pro ochranu přírody i osvětu zcela jistě prospěšné a pozitivní. Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, do jaké míry je tento, byť i dobře myšlený záměr, přínosný pro samotnou přírodu a volně žijící zvířata," uzavírá Karel Makoň.