Cenu 1. června obdrží in memoriam Josef Serinek

Cenu Plzeň uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti.

weby uniweb

Za  rok 2020 ji obdrží československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti Josef Serinek. Byl vězněn v koncentračním táboře Lety a za druhé světové války se stal partyzánským velitelem. Cena bude předána při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně 30. června 2021.

Návrh na udělení Ceny 1. června Josefu Serinkovi obdržel primátor města Plzně Martin Baxa již v dubnu 2020. Rozhodnutí o udělení ceny a samotné slavnostní zasedání zastupitelstva města Plzně však bylo přesunuto z důvodu tehdy panujících pandemických opatření o jeden rok. 

„Příběh plzeňského rodáka a hrdiny druhého odboje Josefa Serinka je příběhem vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce, staletého pronásledování, sociálního vylučování, příběhem manipulace dějinami i příběhem bílých míst naší historie,“ uvedl primátor.  Připomněl, že tragický příběh českých a moravských Romů zůstával i po roce 1989 stranou zájmu veřejnosti. „Stovky let byli marginalizováni a pronásledováni, přičemž toto pronásledování vyvrcholilo aktivní účastí českých protektorátních úřadů na fungování táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ani po válce se jim nedostalo respektu, nemluvilo se ani o romských účastnících odboje ani o romském holocaustu. Oceněním Josefa Serinka chceme alespoň symbolicky tuto ignoranci napravit,“ dodal primátor.

Josef Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, jako mladík se odmítl účastnit nesmyslných bojů 1. světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 byl i s rodinou stejně jako stovky dalších Romů deportován do tábora Lety u Písku, kde pod dozorem českých dozorců v otřesných podmínkách vykonával otrockou práci. Jeho žena a děti byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji. Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. Oddíl operoval v rámci odbojové skupiny Rada tří, podílel se mimo jiné na potrestání přibyslavských četníků, kteří se účastnili zavraždění vojenského velitele Rady tří generála Vojtěcha Luži.

Po válce se mu dostalo chabého uznání, respektu se nedočkal ani po komunistickém převratu v roce 1948. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, ale po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Ve Svitavách zemřel 14. června 1974.

Cena 1. června, připomínající veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953 (Den prvního zvonění), se uděluje zejména za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Cena může být udělena i za dlouholetou publicistickou činnost a za soustavné prosazování uvedených principů i za jednotlivé práce, které zvlášť významně přispěly k jejich pochopení nebo prosazení principů demokratického právního státu.

Mezi laureáty Ceny 1. června jsou bývalý prezident Václav Havel, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid, komentátor, historik Vilém Prečan, politolog a publicista Oto Ulč, novinářka Petra Procházková, signatářka Charty 77 Dana Němcová, novinář Ivan Binar a další osobnosti. V roce 2019 ji obdržel architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň Jaroslav Cuhra in memoriam.


weby na míru UNIWEB

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
cestuj kraj covid ockovani

Hlavní zprávy

 

čez zprávy 2018
uniweb weby