Noční volání o pomoc skončilo tragicky. Sanitka v Plzni vyjela na nesprávnou adresu a pacientku se nepodařilo najít. Když ráno záchranáři dostali správné údaje, byla už starší žena bez známek života. Rodina a záchranná služba se v pohledu na událost rozcházejí.
Úmrtí starší ženy v Plzni vyvolalo v posledních dnech silné emoce. Rodina je přesvědčená, že kdyby se ženě dostalo včasné pomoci, mohla přežít. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje popisuje situaci jinak: posádka podle ní vyjela na adresu, kterou obdržela v tísňovém hovoru, a na místě nenašla ani pacientku, ani nikoho, kdo by ji navedl.
Podle záchranářů přišel první tísňový hovor na linku 112 ve čtvrtek 6. srpna 2026 v 0:47. Volající podle nich uvedl nesprávnou adresu. Posádka vyjela na udanou lokalitu, ale nikoho tam nenašla. Nepomohlo ani ověření jmen na zvoncích.
Záchranáři proto přivolali policii a v okolí několik desítek minut pátrali. Podle jejich verze rodina bydlela přibližně o deset domů dál, ale nikdo z ulice je nekontaktoval ani nesdělil, kde přesně pacientku hledat. Výjezd tak posádka vyhodnotila jako planý.
Druhý hovor dorazil až ráno. Tehdy záchranáři obdrželi správnou adresu, ale oznamovatelka v 6:35 uvedla, že ženu nalezla bez známek života. Záchranáři uvádějí, že při prvním výjezdu postupovali co nejrychleji, avšak bez doplňujících informací se k pacientce nedokázali dostat.
Podle záchranky sehrálo roli více faktorů. Rodina doma neměla telefon, dcera proto v noci hledala v okolí někoho, kdo zavolá pomoc. Záchranáři uvádějí, že dívka muži sdělila jen, že je mamince zle a že má zavolat sanitku, poté odešla dříve, než byl hovor dokončen, a operátorovi už neupřesnila adresu ani stav pacientky.
Záchranka také naznačuje, že v rozrušení mohlo zaznít i nesprávné jméno, což komplikovalo hledání v domech, kam byli vysláni.
Rodina naopak tvrdí, že sanitka v kritickém okamžiku nepřijela a žena zemřela. Spor se tak točí kolem otázky, zda bylo možné chybu v adrese a nedostatek informací ještě v průběhu noci napravit a záchranáře k pacientce dovést.
Záchranáři dlouhodobě upozorňují, že při tísňovém volání je klíčové sdělit přesné místo a zůstat na telefonu. Operátor se doptává z konkrétních důvodů a každá odpověď může urychlit příjezd posádky.
Pokud to jde, nejrychlejší je volat přímo linku 155. Pomoci může i aplikace Záchranka, která dokáže záchranářům předat polohu volajícího. Důležité je také po hovoru nechat telefon zapnutý a být k zastižení. Když volající nemůže být přímo u pacienta, měl by jasně oznámit, kde na záchranáře čekat, a na domluveném místě zůstat.