Na Šumavě podle průzkumu vypracovaného pro správu národního parku roste podíl návštěvníků, kteří by přírodu rezervace ponechali vlastnímu vývoji. Turistům zatím nevadí intenzita turistického ruchu ani některé stavební aktivity v obcích. Problém pro ně nepředstavuje ani znečišťování vod a ovzduší. To ale vadí usedlíkům, kteří kritizují zejména rostoucí automobilismus. Dále jsou přesvědčeni, že jim kvůli turistům rostou životní náklady. Průzkumu se zúčastnilo 25.000 návštěvníků a obyvatel Šumavy. Řekl to mluvčí parku Radovan Holub.
Takzvaný socio-enviromentální průzkum prováděla v uplynulých týdnech na frekventovaných křižovatkách turistických cest Šumavy pracovní skupina studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podrobně prezentován bude na vědecké konferenci začátkem října v Hotelu Šumava na Srní.
"Co se týká turistů, kvantitativní šetření opakovaně prokazují, že se soustředí hlavně v oblasti Povydří a Antýglu. Preferují pohyb ve dvojici nebo ve skupině," uvedl Holub. Podíl cyklistů oproti pěším v posledních letech enormně vzrostl. Na jednoho pěšího turistu dnes na Šumavě připadá zhruba jeden cyklista. Turisté jako hlavní motivaci návštěvy uvádějí krásu přírody a sportovní vyžití. Do parku přijíždějí nejčastěji na týden a ubytování hledají v penzionu. "Zajímavým poznatkem je pozvolný pokles zájmu turistů o hraniční přechody pro pěší a cyklisty," dodal Holub.
Podle předběžných výsledků vnímají místní lidé velmi citlivě poškozování lesů kůrovcem a většina z nich by při ochraně preferovala spíše lesotechnická opatření. "Za současné největší environmentální riziko místní považují automobilismus a nekázeň návštěvníků," dodal Holub. Usedlíci se také domnívají, že přítomnost turistů zvyšuje jejich životní náklady. Nabídku nynějších pracovních příležitostí na území parku vnímá pak převážná část z nich jako nedostatečnou.
V rámci průzkumu byli osloveni také starostové. Ti by uvítali zejména posílení role strážní služby nejen při sankcionování neukázněných návštěvníků. Stát podle nich navíc neuspokojivě dořešil problematiku daní a proces územního plánování. V uplynulých týdnech se starostové některých obcí postavili proti správě parku a nesouhlasí s rozhodnutím zrušit bikepark, který zřídili provozovatelé lyžařského areálu Špičák v Železné Rudě na území zimních sjezdovek. Bikepark podle nich přitáhl do zimního střediska turisty i v létě.
Socio-enviromentální průzkum se provádí pravidelně už 11 let. Srovnatelné statistiky si nechává zpracovávat také správa parku v Krkonoších a v desetiletých intervalech i v ostatních dvou českých národních parcích - na Podyjí a v Českém Švýcarsku.
