Čtyři obce na jižním plzeňsku spojily síly proti povodním

Obce Štichov, Neuměř, Všekary a Kvíčovice chtějí postupovat společně, aby v povodí Neuměřského potoka zbrzdily vodu, omezily splachy půdy z polí a pomohly krajině lépe zadržovat vláhu. Starostové na začátku roku podepsali memorandum, které má sladit další kroky a komunikaci s úřady a správci toků.

Do spolupráce se podle obcí zapojily i krajské instituce. Projekt Zdravá krajina Plzeňského kraje přizval k jednání Státní pozemkový úřad a státní podnik Povodí Vltavy. Cílem je připravit balík protipovodňových, protierozních a krajinotvorných opatření tak, aby fungoval napříč katastry a neskončil na hranicích jednotlivých obcí.

Téma zaznělo výrazně na konferenci Zdravá krajina Plzeňského kraje, která se konala ve čtvrtek 26. února v plzeňském sále Středního odborného učiliště elektrotechnického. Podle pořadatelů patřil právě společný postup v povodí Neuměřského potoka mezi nejvýraznější body programu.

Opatření mají pomoci při přívalových deštích i erozi

Starostové vycházeli z územní studie krajiny pro povodí říčky Chuchly. Dokument se zabývá celým povodím a kromě čtveřice obcí zahrnuje i další sídla v okolí – například Bukovec, Čečovice, Černovice, Semněvice a Velký Malahov. Úkol je jasný: navrhnout opatření, která omezí bleskové povodně, zpomalí odtok vody a současně zlepší stav krajiny.

Na konferenci zazněly i úspěchy, které se v Plzeňském kraji podařilo převést z papíru do terénu. Náměstek hejtmana pro sociální oblast Jan Bozděch shrnul poslední výsledky projektu.

„Od roku 2024 došlo v rámci projektu k realizaci celkem sedmi opatření vycházejících z těchto studií. Dalších devět projektů vzniklo ve spolupráci s partnery programu Partner Zdravé krajiny.“Jan Bozděch

Od eroze po odpadní vody. Konference řešila i modrozelenou infrastrukturu

Součástí programu byly zkušenosti obcí, kde se opatření již realizovala. Starostové popsali, co funguje při přípravě, kde narážejí na komplikace a jak se v praxi osvědčila spolupráce s odborníky.

Další blok patřil půdní erozi. Probíraly se příčiny, dopady i možnosti hlášení erozních událostí a jejich zapojení do monitoringu. Představeny byly i ukázky zásahů, které na zemědělských a lesních pozemcích provádí Správa toků Lesů České republiky.

Závěr konference se věnoval odpadním vodám a tomu, jak obcím může pomoci modrozelená infrastruktura. Odborníci upozornili na rizika jednotné kanalizace a přepadových komor a nabídli přehled možností, jak vodu v obcích čistit a šetrně vracet do krajiny.

Pro obce kolem Neuměřského potoka nyní začíná praktická fáze. Budou hledat shodu na konkrétních zásazích a jednat s vlastníky pozemků. Cílem je společný plán, který půjde postupně proměnit v projekty. I to jsou každodenní zprávy z Plzně a Plzeňského kraje, které rozhodnou o tom, jak bude krajina zvládat přívalové deště v dalších letech.