NPÚ zve 16. 2. 2026 v 16:00 do sídla v Prešovské na přednášku Karla Fouda Letiště Bory a Líně — proměny letištní architektury, kasárna, hangáry a éra MiGů; součástí promítání historických fotografií. Ve sklepě chladně.
Letištní hangáry, kasárna i příběhy lidí, kteří na Plzeňsku létali. Národní památkový ústav chystá na pondělí 16. února 2026 další díl cyklu Minulostí kolem nás. Tentokrát nabídne přednášku Letiště Bory a Líně. Povídání o architektuře a létání.
Přednáška začne v 16:00. Mluvit bude památkář Karel Foud z plzeňského pracoviště NPÚ. Téma propojí historii letectví s proměnami letištní architektury a vojenského zázemí.
Cyklus se podle pořadatelů koná ve sklepních prostorách domu U Zlatého slunce, v sídle NPÚ, ÚOP v Plzni v Prešovské ulici. Začátek je tradičně v 16:00. Pořadatelé upozorňují, že ve sklepení bývá chladněji, takže se hodí teplejší oblečení.
Dějiny letectví v Plzni sahají podle podkladů až na začátek 20. století. Na konci 20. let se na Borských polích na západním okraji města objevil hangár, který postavila plzeňská Škodovka v rámci programu Škoda–Dewoitine. V té době tu působil také Západočeský aeroklub, tehdy jeden z největších v Československu.
Ve druhé polovině 30. let přibyly na severní straně Borských polí kasárna pro československé armádní letectvo. Po okupaci využila borské letiště německá Luftwaffe, která zde vybudovala výcvikovou základnu. Areál se dál rozšiřoval a vznikly další velké hangáry; ke konci války byly dva ze čtyř hangárů zničeny.
Po roce 1945 letiště sloužilo československé armádě, která tu zůstala až do začátku 90. let, kdy byla letecká základna Plzeň–Bory uzavřena. Z původního zázemí podle pořadatelů zůstaly především hangáry a letištní kasárna.
V 50. letech se pozornost armády přesunula i do nedalekých Líní, kde byla postavena nová základna pro proudové letouny MiG. Proudové letectvo působilo na Plzeňsku až do 90. let, kdy armáda líňskou základnu opustila.
Zatímco borské letiště téměř zmizelo, areál v Líních se podle podkladů dochoval včetně řady staveb z počátků „migové“ éry. Součástí přednášky bude promítání historických i současných fotografií.
Karel Foud působí v plzeňském památkovém ústavu od roku 1985. Věnuje se lidové architektuře i tématům spojeným s druhou světovou válkou na Plzeňsku, včetně spojeneckých náletů a osvobození regionu americkou armádou. Dlouhodobě k tomu připravuje články, výstavy i knihy.
Tip pro čtenáře, kteří sledují zprávy Pardubice: pokud vás zajímá historie techniky a vojenská architektura, může to být zajímavý výlet mimo Pardubický kraj.