Nechyběli ani zástupci Krajského úřadu Plzeňského kraje, Magistrátu města Plzně, Úřadu městského obvodu Plzeň 4, zástupci Leteckého historického klubu Plzeň, Českého svazu letectví - Letci Plzeň a příbuzní příslušníků československého odboje. Na počest trojice letců RAF byl také zorganizován přelet dvou gripenů. Českou a anglickou státní hymnu zahrál Junior orchestr, který svým vystoupením před samotným pietním aktem obstaral slavnostní atmosféru.
Četař Karel Pavlík, četař Václav Šindelář a ppor. Alois Záleský se zapojili do československého odboje v zahraničí ještě před vypuknutím druhé světové války. Přes Polsko a Francii se dostali do britského Královského letectva RAF. „Jen málokdo z nás si dokáže představit, kolik odvahy a odhodlání museli tito muži prokázat při svých rozhodnutích,“ říká starosta čtvrtého plzeňského obvodu Tomáš Soukup. Všem třem se stal osudný Spitfire. Karel Pavlík doprovázel lodě a bombardéry nad francouzským územím. Jeho Spitfire byl sestřelen u francouzsko-belgických hranic 5. května 1942. V té době mu bylo 23 let. Jeho tělo se podařilo nalézt až po třech letech, našli ho Britové za pomoci těžké techniky. Václav Šindelář se přes pozici mechanika u 312. čs. stíhací perutě v roce 1941 nakonec dočkal naplnění svého snu stát se pilotem. O dva roky později však ve svých čtyřiadvaceti letech umírá ve Spitfiru při poslední fázi výcviku. Pravděpodobnou příčinou havárie, která se stala nad anglickým územím, byla závada na kyslíkovém přístroji. Alois Záleský zemřel rovněž v Anglii, a to v osmadvaceti letech, krátce před koncem druhé světové války. Přes československou vojenskou jednotku ve Francii se dostal do britského Královského letectva RAF. Prodělal speciální výcvik a byl nasazen do bojových akcí. V roce 1943 se podílel na sestřelení německé stíhačky. Také Alois Záleský však doplatil na mechanickou závadu letounu, se kterým se zřítil během cvičného letu 9. února 1945. „Tito doubravečtí letci jsou příkladem nejen pro současnou generaci, ale i pro další generace, že vlastenectví ani svoboda nebyla zadarmo a stála mnoho lidských životů,“ zdůrazňuje odkaz místopředseda Českého svazu letectví - Letci Plzeň Ladislav Vitík.
Letos uplyne 30 let od odhalení pamětní desky na budově bývalé základní školy v Masarykově ulici. Příbuzní padlých letců byli u příležitosti 30. let od odhalení pamětní desky přijati u primátora města Plzně Romana Zarzyckého, který jim předal pamětní listy. V souvislosti s kulatým výročím vychází také rozšířené vydání brožury, která příběh tří nerozlučných plzeňských skautů připomíná. „Jsou v ní i fotografie zachycující slavnostní odhalení pamětní desky v roce 1993,“ doplňuje předseda Leteckého historického klubu generála Jana R. Irvinga Václav Toman. Budova bývalé základní školy projde v následujících letech rekonstrukcí, stane se sídlem Úřadu městského obvodu Plzeň 4 a poskytne také důstojné zázemí pro pietní akty. Nově zde vznikne i pietní místo obětem dubnového náletu v roce 1945. „Jsem rád, že zastupitelstvo města Plzně schválilo finanční krytí na záchranu budovy,“ dodává starosta MO Plzeň 4 Tomáš Soukup.
Účastníci pietního aktu:
1. náměstek hejtmana PK Petr Vanka, vedoucí oddělení krizového řízení Magistrátu města Plzně, Jiří Karas, starosta MO Plzeň 4 Tomáš Soukup, místostarostové MO Plzeň 4 Jan Kakeš, Zdeněk Mádr, Václav Beran, předseda Leteckého historického klubu Plzeň Václav Toman, místopředseda Českého svazu letectví - Letci Plzeň Ladislav Vitík a příbuzní letců RAF.
