V pátek a v sobotu navštívilo v rámci plzeňských Dní vědy a techniky v ulicích akce garantované Národním památkovým ústavem odhadem přes 500 návštěvníků. V domě U Zlatého slunce, v sídle plzeňských památkářů shlédli výstavy představující práci automodelářů ze starého Plzence (nejatraktivnějším exponátem této výstavy byl model představující americký dělostřelecký tahač z války v Perském zálivu, blikající dálniční tahače a model s průhlednou kapotou, umožňující pohled do nitra modelu), Edisonovu žárovku z roku 1906 s ukázkami historické elektroinstalace zámku v Horšovském Týně (kromě původní Edisonovy žárovky z počátku 20. století návštěvníky i média zaujala gigantická třicet let stará žárovka používaná jako součást osvětlovací techniky divadel) a expozice týkající se kláštera a města Plasy. Projekce představily unikátní vodní a vzdušníkový systém nacházející se pod klášterem, přiblížily výrobu tzv. plaské litiny, život pozapomenutého génia z Plzeňska, vynálezce a průkopníka raketové techniky Ludvíka Očenáška, těžbu borové smoly a další zajímavosti. Zejména projekce o podzemí plaského kláštera zaujala všechny, kdo mají o tuto problematiku hlubší zájem.
Součástí prezentace byla také soutěž, vycházející z gratulačního sborníku věnovaného roku 1736 plaskému opatu Eugenu Tyttlovi. Návštěvníkům byly předvedeny ukázky původních básní, které tvořily tzv. básnické labyrinty, rébusy, akrostichy apod. Návštěvníci měli za úkol vytvořit podobné hravé formálně zvláštní básně na témata voda, klášter, etc. I k našemu překvapení se návštěvníci do této zajímavé byť poněkud těžké soutěže zapojili (u panelu posedávaly hloučky středoškoláků s tužkami a papíry v rukou a zuřivě přemýšleli a tvořili). Vítězové obdrží volné vstupenky na prohlídky vodního a vzdušníkového systému kláštera Plasy konané v srpnu příštího roku.
Tímto způsobem se plzeňským památkářům do dnů vědy a techniky podařilo zahrnout také prvek související hravě s humanitním oborem, literární vědou.
