Energetici proměnili podmáčený průsek na Rokycansku v ráj pro obojživelníky

V lesním průseku pod vedením vysokého napětí mezi Těškovem a Holoubkovem na Rokycansku vznikly tři nové tůně. Projekt pomohl přírodě i energetikům. V místě, kde technika dříve často zapadala v rozbahněných mokřadech, se nyní dá projet po okraji ochranného pásma.

Projekt připravila ČEZ Distribuce s podporou Nadace ČEZ. Kromě lepšího přístupu k sloupům vedení vzniklo i nové útočiště pro hmyz, obojživelníky a další živočichy. Podle energetiků tůně udržely vodu i během mimořádně teplého léta 2026.

Bahno komplikovalo opravy vedení

Asi tříkilometrový průsek na lince vysokého napětí Těškov–Volduchy, která zásobuje část okresu Rokycany, byl dlouhodobě problém. Když nebyly mrazy, servisní vozy se v podmáčeném terénu bořily. K některým sloupům se šlo jen těžko a opravy po poruchách se zbytečně protahovaly.

Řešením bylo soustředit vodu z mokřadů do propojených tůní. Voda zůstala na určených místech a okolní okraje průseku zpevněly natolik, že jsou nyní průjezdné bezpečněji.

Voda pro vzácné obojživelníky

Ještě před zahájením prací proběhl v lokalitě zoologický průzkum. Ukázal, že zde žije pět zvlášť chráněných druhů obojživelníků: skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, čolek horský a kriticky ohrožená kuňka žlutobřichá, která patří mezi evropsky významné druhy.

Na projekt navazuje pravidelný odborný monitoring, do něhož se zapojuje i zoolog David Fischer z Hornického muzea v Příbrami.

Jak tůně vznikly

První etapa projektu dostala podporu 300 tisíc korun. Zemní práce začaly před Vánoci 2025 a po skončení mrazů pokračovaly na jaře 2026. Vznikly tři průtočné vodní plochy o celkové rozloze 600 metrů čtverečních: jedna zhruba 300 m2 a dvě přibližně po 150 m2.

Dna i břehy jsou utěsněné jílem, aby voda lépe zůstávala. V tůních jsou také přírodní prvky, například pařezy a klády sloužící jako úkryt. Nedaleko bagr vyhloubil menší louže, které obojživelníci využívají hlavně k rozmnožování. Hladina vody se pohybuje zhruba mezi půl metrem a jedním metrem a pozvolné břehy vyhovují drobným živočichům i ptákům.

Majitel se má postarat o další péči

Se správci pozemků, které patří rodu Colloredo-Mansfeld, byla dohodnuta spolupráce. Lesy má v péči Lesy Zbiroh. Dlouhodobá péče rozhodne o tom, zda tůně budou fungovat i v budoucnu; podle dohody má údržbu převzít majitel pozemků.

Energetici počítají s pokračováním projektu. Další etapa by mohla využít švýcarské granty a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny přidat další tůně, květnaté plochy pro opylovače, budky pro ptáky a úkryty pro plazy.

,

V lesním průseku pod vedením vysokého napětí mezi Těškovem a Holoubkovem na Rokycansku vznikly tři nové tůně. Projekt pomohl přírodě i energetikům. V místě, kde technika dříve často zapadala v rozbahněných mokřadech, se nyní dá projet po okraji ochranného pásma.

Projekt připravila ČEZ Distribuce s podporou Nadace ČEZ. Kromě lepšího přístupu k sloupům vedení vzniklo i nové útočiště pro hmyz, obojživelníky a další živočichy. Podle energetiků tůně udržely vodu i během mimořádně teplého léta 2026.

Bahno komplikovalo opravy vedení

Asi tříkilometrový průsek na lince vysokého napětí Těškov–Volduchy, která zásobuje část okresu Rokycany, byl dlouhodobě problém. Když nebyly mrazy, servisní vozy se v podmáčeném terénu bořily. K některým sloupům se šlo jen těžko a opravy po poruchách se zbytečně protahovaly.

Řešením bylo soustředit vodu z mokřadů do propojených tůní. Voda zůstala na určených místech a okolní okraje průseku zpevněly natolik, že jsou nyní průjezdné bezpečněji.

Voda pro vzácné obojživelníky

Ještě před zahájením prací proběhl v lokalitě zoologický průzkum. Ukázal, že zde žije pět zvlášť chráněných druhů obojživelníků: skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, čolek horský a kriticky ohrožená kuňka žlutobřichá, která patří mezi evropsky významné druhy.

Na projekt navazuje pravidelný odborný monitoring, do něhož se zapojuje i zoolog David Fischer z Hornického muzea v Příbrami.

Jak tůně vznikly

První etapa projektu dostala podporu 300 tisíc korun. Zemní práce začaly před Vánoci 2025 a po skončení mrazů pokračovaly na jaře 2026. Vznikly tři průtočné vodní plochy o celkové rozloze 600 metrů čtverečních: jedna zhruba 300 m2 a dvě přibližně po 150 m2.

Dna i břehy jsou utěsněné jílem, aby voda lépe zůstávala. V tůních jsou také přírodní prvky, například pařezy a klády sloužící jako úkryt. Nedaleko bagr vyhloubil menší louže, které obojživelníci využívají hlavně k rozmnožování. Hladina vody se pohybuje zhruba mezi půl metrem a jedním metrem a pozvolné břehy vyhovují drobným živočichům i ptákům.

Majitel se má postarat o další péči

Se správci pozemků, které patří rodu Colloredo-Mansfeld, byla dohodnuta spolupráce. Lesy má v péči Lesy Zbiroh. Dlouhodobá péče rozhodne o tom, zda tůně budou fungovat i v budoucnu; podle dohody má údržbu převzít majitel pozemků.

Energetici počítají s pokračováním projektu. Další etapa by mohla využít švýcarské granty a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny přidat další tůně, květnaté plochy pro opylovače, budky pro ptáky a úkryty pro plazy.