Havlovo Vyrozumění se vrací na scénu v Plzni. Absurdní komedie o moci a byrokracii je stále aktuální

Co se stane, když jazyk přestane lidem pomáhat v dorozumění a stane se nástrojem moci? Právě tuto otázku položil Václav Havel ve své absurdní komedii Vyrozumění už v roce 1965. Po více než šedesáti letech se jeho hra vrací na jeviště v Plzni. Činohra Divadla J. K. Tyla připravuje u příležitosti Havlových nedožitých 90. narozenin scénické čtení, které se uskuteční v úterý 17. listopadu 2026 od 20 hodin na Malé scéně. Výročí připomíná také pětidílná podcastová minisérie HA!vel #90 – vyrozumění o divadle a člověku.

Absurdní svět, ve kterém nikdo nikomu nerozumí

Havlovo Vyrozumění zavádí diváky do prostředí úřadu, kde se vedení rozhodne nahradit běžnou komunikaci umělým jazykem zvaným ptydepe. Jeho zavedení má údajně odstranit nepřesnosti a zajistit dokonalejší dorozumívání. Výsledek je však přesně opačný. Místo srozumitelnosti přicházejí další pravidla, překladatelé, školení a stále složitější úřední postupy.

Postavy se postupně ocitají ve světě, kde už není důležité, co člověk říká, ale zda ovládá správné postupy a dokáže se přizpůsobit požadavkům nadřízených. Z původně komické situace se stává obraz společnosti, v níž se jednotlivci podřizují mechanismům, kterým sami přestávají rozumět.

Havel přitom nekritizuje pouze byrokracii. Ukazuje také kariérismus, pokrytectví, strach ze ztráty postavení a ochotu přizpůsobit pravdu okamžitým potřebám mocenského systému. Jeho humor je místy groteskní, za zdánlivě nesmyslnými dialogy se však skrývají velmi přesně odpozorované lidské vlastnosti.

Havlova hra dostává v době umělé inteligence nový význam

Přestože Vyrozumění vzniklo v polovině šedesátých let, jeho témata jsou překvapivě blízká současnosti. V době automatizované komunikace, umělé inteligence a jazykových modelů se znovu otevírá otázka, zda technologický pokrok skutečně usnadňuje porozumění mezi lidmi.

Havlovo ptydepe mělo komunikaci zpřesnit a zbavit ji nejednoznačnosti. Ve skutečnosti ale vytvořilo další překážku mezi člověkem a jeho okolím. Podobný paradox lze pozorovat i dnes, kdy může být komunikace stále rychlejší a technicky dokonalejší, aniž by nutně vedla k lepšímu pochopení.

Tvůrci plzeňského scénického čtení proto upozorňují, že Vyrozumění není jen připomínkou minulého režimu, ale také nadčasovou úvahou o lidskosti, odpovědnosti a zneužívání jazyka. Humor v této hře není samoúčelný. Pomáhá odhalovat mechanismy moci, které by v čistě vážném podání mohly působit mnohem méně nápadně.

Vyrozumění mělo premiéru už v roce 1965

Jedna z nejznámějších Havlových divadelních her byla poprvé uvedena 26. července 1965 v pražském Divadle Na zábradlí v režii Jana Grossmana. Navázala na autorovu předchozí tvorbu absurdního divadla a výrazně přispěla k jeho divadelnímu renomé.

Inspirace pro umělý jazyk ptydepe souvisela také s Havlovým bratrem Ivanem M. Havlem, matematikem a pozdějším významným vědcem. Zdánlivě dokonalý jazyk, který měl odstranit nedorozumění, se stal jedním z nejvýraznějších symbolů absurdity moderního úředního světa.

Samotné slovo ptydepe postupně proniklo i do běžné češtiny. Dodnes se používá jako označení pro nesrozumitelný, zbytečně komplikovaný nebo úřednickými výrazy přeplněný jazyk.

Na Malé scéně vystoupí Martin Stránský i další známí herci

Plzeňské scénické čtení připravuje režisér a šéf činohry Štěpán Pácl, dramaturgicky se na něm podílí Dana Hlaváčová. Večer vzniká ve spolupráci s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.

V roli ředitele úřadu Josefa Grosse vystoupí Martin Stránský, jeho náměstka Jana Baláše ztvární Zdeněk Hruška. Diváci dále uvidí Petra Urbana, Marka Mikuláška, Apolenu Veldovou, Veroniku Pichlerovou nebo Kamilu Šmejkalovou.

Scénické čtení začne 17. listopadu ve 20 hodin a jeho předpokládaná délka je 90 minut. 

Pět audio esejů připomíná Havla jako dramatika i člověka

Součástí připomínky Havlova výročí je také podcastová minisérie HA!vel #90 – vyrozumění o divadle a člověku. Nabízí pět audio esejů sestavených z autorových textů z let 1964 až 2001. Posluchače provádějí Havlovými úvahami o divadle, svobodě, lidskosti i odpovědnosti jednotlivce vůči společnosti.

Do projektu se zapojili zástupci tří hereckých generací plzeňské činohry Pavel Pavlovský, Michal Štěrba a Matěj Převrátil. Závěrečný díl načetl Štěpán Pácl. Režie a střihu podcastové minisérie se ujal Josef Kačmarčík, dramaturgem je Libor Stach.

První část nazvaná Autoportrét vyšla symbolicky 5. října 2026, v den Havlových nedožitých devadesátin. Následovaly díly Daleko od divadla, Na premiéře a Čekání na řečníka. Poslední část Poznámky k Vyrozumění bude zveřejněna 17. listopadu, tedy v den scénického čtení.

Jednotlivé epizody jsou dostupné vždy po omezenou dobu tří měsíců. Posluchači je najdou na webových stránkách Divadla J. K. Tyla.

Symbolické datum: 17. listopad

Volba termínu scénického čtení není náhodná. 17. listopad je v České republice Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva. Připomíná mimo jiné události roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a otevřely cestu Václava Havla do prezidentské funkce.

Havel však nebyl pouze prezidentem a jednou z hlavních osobností sametové revoluce. Především byl také dramatikem, esejistou a člověkem, který se dlouhodobě zabýval otázkami pravdy, osobní odpovědnosti a vztahu jednotlivce k moci.

Právě prostřednictvím divadla dokázal mnohé z těchto problémů pojmenovávat ještě v době, kdy otevřená veřejná kritika politického systému narážela na zásadní omezení.

Plzeňské uvedení Vyrozumění tak není jen vzpomínkou na významného českého dramatika. Připomíná také, že svoboda nezačíná pouze možností mluvit, ale také schopností druhým naslouchat, rozumět jim a nenechat jazyk proměnit v prostředek manipulace.