Houby po deštích znovu rostou. Kde zkusit štěstí na Plzeňsku, Šumavě a v Brdech

Po vydatnějších deštích se houbaření v Česku znovu dostává do tempa. Lepší podmínky mohou najít také houbaři na Plzeňsku, Šumavě a v Brdech. Ani v rámci jednoho regionu ale neplatí, že houby rostou všude stejně. Rozhodují místní srážky, teplota, nadmořská výška i to, jak dlouho si konkrétní les udrží vláhu.

Kdo se proto vrátí z jednoho lesa s prázdným košíkem, nemusí houbaření pro celý víkend vzdávat. Někdy stačí popojet jen několik kilometrů nebo změnit nadmořskou výšku. Vlhká údolí, zastíněné porosty a místa, kde půda po dešti pomaleji vysychá, mohou nabídnout úplně jiný výsledek než prosluněný les o kus dál.

Plzeňsko, Brdy i Šumava. Každá oblast je trochu jiná

Na Plzeňsku se mohou podmínky výrazně měnit i na poměrně malém území. Jiná situace bývá v lesích směrem na Rokycansko a Brdy, jiná jižně od Plzně nebo v nižších a sušších polohách. Při výběru místa proto může být důležitější nedávný průběh srážek než samotný název lokality.

Brdy díky rozsáhlým lesním porostům, vyšší nadmořské výšce a zastíněným místům dokážou vláhu místy držet déle. Ani tady ale nelze počítat s plnými košíky automaticky. Rozdíly mohou být značné mezi hřebeny, okraji lesa a vlhčími údolími.

Na Šumavě vstupuje do hry ještě výraznější rozdíl nadmořských výšek. Chladnější horské počasí může pomáhat udržet vlhkost, na druhou stranu se zde růst hub může proti nižším polohám rozbíhat jiným tempem. Vyplatí se proto sledovat nejen Železnorudsko a okolí vyšších partií Šumavy, ale také Sušicko a další níže položené lesy.

Mapa napoví, kde má smysl zkusit štěstí

Dobrou orientací může být mapa pravděpodobnosti růstu hub Českého hydrometeorologického ústavu. Nejde o hlášení konkrétních nálezů z lesa. Model pracuje především s nasycením půdy srážkami za předchozích 30 dní a s teplotami posledního týdne.

Mapa tak pomáhá odhadnout, kde jsou pro růst hub vhodnější vláhové podmínky. Neřekne ale, že pod konkrétním smrkem právě čeká hřib. Výsledek se může lišit podle nadmořské výšky, orientace svahu, druhu lesa i velmi lokálních přeháněk.

Dalším vodítkem může být Mykoindex, který pracuje se srážkovými údaji. Nejlepší je ale podobné mapy kombinovat s vlastní zkušeností nebo čerstvými informacemi od houbařů přímo z dané oblasti.

Po dešti nemusí být plný košík hned druhý den

Déšť je pro růst hub zásadní, není ale jedinou podmínkou. Houby potřebují také vhodnou teplotu a čas. Proto nemusí být nejlepší houbaření bezprostředně po přeháňkách. Důležité je, zda se vláha dostane do půdy a vydrží tam i v dalších dnech.

Na Plzeňsku, v Brdech i na Šumavě tak může začít silnější růst v různou dobu. Při plánování víkendového výletu se vyplatí sledovat zejména srážky z předchozích dnů a stav lesa přímo na místě.

Košík ano, igelit raději ne

Základní houbařská výbava zůstává jednoduchá: pevný a vzdušný košík a nůž. V igelitové tašce se houby snadno zapaří, zvlášť při delší cestě autem nebo za teplejšího počasí.

Vyplatí se houby už v lese zbavit největších nečistot. Hlínu, jehličí nebo silně poškozené části je možné odstranit ještě před uložením do košíku. Doma je pak vhodné úlovek co nejrychleji přebrat a zpracovat.

Sbírat bychom měli pouze houby, které bezpečně poznáme. Staré, rozměklé nebo výrazně napadené plodnice je lepší nechat v lese. Houby také není vhodné nechávat dlouhé hodiny v rozpáleném autě nebo přes noc v teplé místnosti.

Vykroutit, nebo uříznout?

Houbaři vedou dlouhé debaty o tom, zda plodnici vykroutit, nebo odříznout nožem. Při šetrném postupu lze použít obě metody. Pro bezpečné určení neznámého druhu je výhodné vyjmout celou plodnici včetně spodní části třeně, protože právě tam mohou být důležité určovací znaky. Místo je poté dobré zakrýt okolním mechem, listím nebo jehličím.

Na Šumavě a v Brdech myslete i na ochranu přírody

Houbaření lze snadno spojit s výletem do přírody. Na Šumavě je možné sledovat aktuální informace Národního parku Šumava, pro Brdy pak stránky CHKO Brdy. V chráněných územích je vždy potřeba respektovat aktuální omezení, značení a pravidla pohybu návštěvníků.

Ať už vyrazíte do lesů kolem Plzně, na Rokycansko, do Brd nebo na Šumavu, platí jedno: žádná internetová mapa nenahradí aktuální situaci přímo v terénu. Houbařská sezona se může během několika dnů výrazně změnit a někdy rozhoduje skutečně jen několik kilometrů.