A to hned se dvěma fakultami – s Fakultou filozofickou (FF) a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara (Sutnarkou). S uměleckou fakultou v současné době připravuje expozici Tekutý poklad, věnovanou vínům a koňakům z konce 19. století. Ve čtvrtek 29. dubna si zástupci NPÚ a ZČU na hradním nádvoří v Bečově slavnostně předali podepsaná memoranda. Zároveň byl odhalen obnovený vlajkový stožár v původní historické vížce. Nad státním hradem a zámkem tak opět fyzicky vlaje česká státní vlajka a pomyslně i prapor vzdělávání.
V letošním roce se podařilo uzavřít přelomové Memorandum o spolupráci s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara. Prvním projektem je koncepce nově vznikající expozice tzv. Tekutého pokladu, která vznikla ve spolupráci SHZ Bečov, SIMID (Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR) a Sutnarkou – Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara.
„Expozice hradů, zámků a muzeí tu nejsou pro exponáty, ale pro návštěvníky, kteří pomohou vše ekonomicky udržet. Proto je třeba, aby byly expozice atraktivní, přitažlivé pro všechny věkové a sociální vrstvy obyvatelstva a aby byly proměnlivé tak, že přimějí návštěvníky vracet se opakovaně i v průběhu jednoho roku. Učinit expozici hradu, zámku či muzea atraktivní dokáží pedagogové a studenti naší Sutnarky a já jsem hrdý, že učíme studenty naplňovat jejich sociálně – kulturní misi ve společnosti. Učíme je dělat život a svět kolem sebe krásnější, lepší, zajímavější a podnětnější pro všechny. I taková je role univerzit,“ říká děkan Josef Mištera.
Cílem této expozice, která vznikne ve sklepích opravovaného Pluhovského paláce, je přiblížit návštěvníkům mimořádně hodnotnou a celosvětově unikátní sbírku vín a koňaků z konce 19. století. „Audiovizuální expozice je z velké části reakcí na vizuální a pocitové potřeby návštěvníka 21. století. Nejedná se však o samoúčelnou show, přistupujeme k její tvorbě s úctou a pokorou, a vytváříme tak současnými prostředky propojení historického pokladu s přítomností. Cílem není oslepit návštěvníka světlem a zanechat mu tak nesmazatelnou stopu na oční sítnici, ale vhodně nasvítit prostorový obraz, který si odnese divák ve své paměti. Stejně tak zvuková stopa nemá ambice posadit diváka na zem mohutným basem, nýbrž doprovází výklad průvodce a vytváří autentický dojem z prostředí vinných sklepů. Základním prvkem vizuálního pocitu je čistota prostoru. Velká část expozice je zastoupena videoprojekcí, která dokresluje a modeluje prostor samotného sklepa a stává se částečně průvodcovým alter egem. Pečlivě hledáme řešení jednotlivých prostředí a snažíme se nalézt ty nejvhodnější stálé podmínky pro uchování tekutého pokladu v co nejlepší kvalitě. Jednotlivé kusy vitrín a skleněné plochy vystupují z kamenných zdí Beaufortské vinotéky, láhve vína tak ve svých trezorech prostupují prostorem. Pocitově se tak navrací do svého úkrytu, kde byly na dlouhou dobu pohřbeny s relikviářem sv. Maura, což způsobilo jejich nezpochybnitelnou výjimečnost. Nerezové části pak vyžadují současné, čisté, technické zpracování, aby symbolicky vyvolaly časový posun tohoto nezvyklého pokladu,“ popisuje vedoucí ateliéru Multimédií a autor koncepce Jan Morávek.
Součástí slavnostního aktu předání podepsaných memorand byl i návrat státní vlajky na vlajkový stožár na hradní hlásce. Umístění vlajkového stožáru na okrouhlé věži tzv. bergfritu má dlouhou tradici, k vidění je totiž již na obrázku vytvořeném někdy kolem roku 1860. Správa státního hradu a zámku se tak vrací ke své dlouholeté zvyklosti. Již v minulosti zde byly vyvěšovány vlajky původních významných majitelů Bečova – Rýzmburků a Pluhů z Rabštejna. Od roku 2018, který byl vyhlášen rokem české státnosti, se zde nachází celoročně vlajka České republiky.
