Hrůzy gulagu odkrývají archeologové z Plzně. V kazašské stepi našli tábor i zapomenutý hřbitov

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni na začátku září 2026 zahájili v Kazachstánu první oficiální archeologický výzkum pozůstatků sovětského gulagu v postsovětském prostoru. Na projektu spolupracují s organizací Gulag.cz, která se pracovním táborům dlouhodobě věnuje. Zprávy z Plzně tak tentokrát směřují až do kazašské stepi.

Tým pracuje u vesnice Těrekty nedaleko města Žezkazgan. Dokumentuje pozůstatky jednoho z táborů komplexu Stěplag, kterým podle výzkumníků v letech 1948–1956 prošlo přes 20 tisíc lidí. Šlo hlavně o politické vězně z Ukrajiny, Pobaltí a dalších zemí, včetně zhruba dvou desítek Čechoslováků.

Tábor se zachoval překvapivě dobře

Odborníci lokalitu popisují jako výjimečnou. V terénu jsou patrné stopy celého vězeňského komplexu – nejen základy budov, ale i části staveb, které stále stojí. V krajině zůstaly relikty oplocení a množství předmětů, jež mohou ilustrovat každodenní život vězňů.

Vedoucí archeologického týmu Pavel Vařeka z Fakulty filozofické ZČU uvádí, že na místě identifikovali ženskou i mužskou část tábora, zázemí strážných a velitelství. Součástí areálu je i hospodářská zóna, kde vězni pracovali, a také zapomenutý hřbitov obětí.

Nálezy naznačují delší fungování po roce 1956

Výzkumníci zároveň upozorňují na nové stopy, které mohou měnit dosavadní představy o konci Stěplagu. Předseda Gulag.cz Štěpán Černoušek říká, že na místě našli skleněné lahve datované do let 1959–1961. To by znamenalo, že tábor mohl fungovat i po roce 1956, kdy se Stěplag podle odborné literatury uzavíral.

Expedice pracuje i s výpověďmi pamětníků. Nejstarší obyvatel vesnice Těrekty, Mizambaj Bralin (78), se sem přestěhoval v roce 1959. Výzkumníkům řekl, že i tehdy tam podle něj stál ženský tábor s vězenkyněmi z pobaltských zemí.

Ty ženy tam drželi jako zvěř, nedovedu si představit, jak může nějaký muž vůbec vystřelit na ženu,Mizambaj Bralin, pamětník

K nekompromisní ostraze mají archeologové i hmatatelné důkazy. V terénu našli vystřelené nábojnice.

Pomáhají i kazašští historici a archeologové

Expedice vzbudila zájem i v Kazachstánu. Podle organizátorů se do práce zapojili místní historikové ze Žezkazganu, odborníci z univerzity Buketova v Karagandě a archeologové z Margulanova archeologického ústavu, který pomáhá zajistit potřebná povolení pro terénní výzkum.

Černoušek zároveň upozorňuje, že podobná práce by podle něj dnes v Rusku možná nebyla možná. Kazachstán se naopak výzkumu postupně otevírá.

Co z výzkumu vznikne

Čeští archeologové navazují na expedici Gulag.cz z roku 2021 a chtějí upřesnit podobu poslední fáze stalinského táborového systému. Vařeka připomíná, že tým má zkušenosti i z výzkumů komunistických pracovních táborů na Jáchymovsku. „Teď jsme se vydali do prostředí sovětského gulagu,“ říká. Podle něj jde o jedinečnou příležitost srovnat sovětský „originál“ s tím, co známe z Československa.

Expedice je součástí projektu Zdivočelá země (OP JAK). Gulag.cz průběh výzkumu natáčí pro chystaný dokument a pro zveřejnění výstupů ve virtuálním muzeu Gulag Online. Organizace také avizuje, že k expedici nabídne fotogalerii a video na svém webu v aktualitě Gulag.cz.

Pro Plzeňský kraj je výprava další viditelnou stopou toho, že se plzeňská univerzita nepohybuje jen v laboratořích a archivech. V terénu teď sbírá důkazy tam, kde se o historii desítky let většinou mlčelo.