TAJEMSTVÍ DÁVNÝCH KELTŮ OŽIJE NA PŘEDNÁŠCE VE STARÉM PLZENCI

Keltové a mohyly na Hůrce

Zajímá vás historie keltského osídlení na Hůrce u Plzně? Jaký význam měly mohyly našich předků a co o nich dnes ví archeologie? Přijďte si poslechnout přednášku, která vás provede tajemstvím Hůrky i tím, jak současný archeologický výzkum tyto památky interpretuje.

Hůrka a její okolí patří k místům, kde se v krajině potkává několik časových vrstev. Pro mnohé je Hůrka symbolem staré Plzně a raně středověké historie. Stejně tak ale přitahuje pozornost i kvůli pravěkým stopám – mimo jiné právě kvůli mohylám, které dodnes napovídají, jak lidé v dávných dobách vnímali prostor, tradici a paměť.

Mohyly jako paměť předků zapsaná do krajiny

Mohyla není jen „hromada hlíny“. Je to záměrná stavba, která měla být vidět. V pravěku plnila roli pohřebního místa, ale zároveň i výrazného symbolu. Mohyly často vymezovaly vztah komunity ke krajině, připomínaly předky a mohly sloužit jako místo rituálů, setkávání i potvrzování společenského postavení.

Právě proto jsou mohyly pro archeology tak cenné. Nesou informace o pohřebních zvycích, o předmětech ukládaných do hrobů i o tom, jak se měnila společnost. Výzkum dnes sleduje nejen samotné nálezy, ale i to, kde mohyly stojí, jak jsou uspořádané a jak zapadají do širšího obrazu osídlení v regionu.

Co o Hůrce ví archeologie dnes

Téma „Keltové na Hůrce“ je atraktivní, ale zároveň citlivé na přesnost. V populárním podání se keltské osídlení často vztahuje k laténskému období, jenže konkrétní datace jednotlivých stop může být složitější. Někdy se totiž ukáže, že část nálezů souvisí spíš s jinými pravěkými etapami nebo s širším okolím než přímo s centrálním prostorem Hůrky.

Právě to bývá na podobných přednáškách nejzajímavější: co je doložené nálezy, co je hypotéza a jak archeologové skládají příběh místa z terénních pozorování, starších výzkumů i moderních metod. Výsledkem nebývá jedna jednoduchá věta, ale srozumitelný obraz toho, jak se v čase proměňovalo osídlení, rituály i krajina.

Přednáška

Keltové a mohyly na Hůrce
Host: Mgr. Eva Míchalová (spolek Oživená prehistorie)
Kdy: čtvrtek 19. února 2026 od 18:00
Kde: Obřadní síň Městského úřadu ve Starém Plzenci

Přednáška nabídne srozumitelné uvedení do tématu mohyl, pravěkého osídlení a archeologických interpretací. Prostor bude i pro otázky a krátkou diskusi.

Akademie Staré Plzně

Oslavy 1050 let Starého Plzence doprovodí také oblíbená Akademie Staré Plzně. Letošní cyklus přednášek nese název „Průvodce dějinami Staré Plzně“ a provede návštěvníky historií města od prvohor až po současnost.

Kromě únorového setkání věnovaného keltským mohylám na Hůrce zazní také přednášky o Hradu Staré Plzni, Radyni, staroplzeneckých kostelech a dalších historických zajímavostech Starého Plzence.

Shrnutí

Přednáška ve Starém Plzenci otevře téma mohyl na Hůrce a pravěkého osídlení, které si veřejnost často spojuje s Kelty. Ukáže, jaký měly mohyly význam v tehdejší krajině a jak archeologie dnes rozlišuje doložená fakta od popularizačních zkratek.

Mohyly jsou viditelné památky v krajině a zároveň zdroj informací o pohřbívání, rituálech i společenské struktuře. Archeologie z nich čte příběh lidí, kteří zde žili dávno před námi.

Termín „keltské“ se často používá pro laténské období, ale konkrétní datace stop může být složitější. Přednáška vysvětlí, co je podloženo nálezy a jak archeologové interpretují vztah Hůrky a jejího okolí k pravěku.

Získáte přehled o tom, jak mohyly vznikaly, co mohly znamenat a jak se dnes zkoumají. Uslyšíte také, jak se skládá příběh lokality z terénu, nálezů a moderních metod.

Ve čtvrtek 19. února 2026 od 18:00 v Obřadní síni Městského úřadu ve Starém Plzenci.