Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) spolu se Správou veřejného statku města Plzně (SVSMP) zprovoznily novou internetovou stránku https://bolevak.plzen.eu/ s pravidelně se aktualizujícími informacemi.
„Nedostatek vody v Boleváku pocítili v posledních letech všichni, kteří se do něj chodí koupat, či se jen kolem něj procházejí nebo projíždějí na kole. O to víc se zajímají o to, jak hladina v největším rybníce Bolevecké rybniční soustavy v Plzni stoupá a jak účinný je systém napouštění vody z řeky Berounky. Proto jsme se rozhodli založit na internetu samostatnou neustále aktualizovanou webovou stránku, kde budou všechny tyto informace veřejně dostupné a lidé si budou moci porovnat i v čase, jak se situace s hladinou vody v rybníce vyvíjí,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Často vídám, jak si lidé čtou informace o čerpání vody do Boleváku umístěné na plotě u výpusti do rybníka. Proto jsme během zimy začali připravovat podklady pro on-line zveřejnění nejen množství dočerpané vody do rybníka, ale také o výšce jeho hladiny a teplotě vody. To ocení většina plavců až v létě,“ uvedl vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar, který má městské rybníky na starosti.
Za tvorbou nového webu stojí SITMP. „Naším úkolem bylo vytvořit jednoduchý web, který poskytne základní informace o stavu čerpání vody do Velkého boleveckého rybníka. Denní bilanci čerpání získáváme přímo z čerpací stanice, z povrchových čidel pak máme údaje o výšce hladiny a teplotě vody. Informace se aktualizují každých dvacet minut a web je samozřejmě kompatibilní s různými zařízeními – s počítači, mobilními telefony, tablety,“ vysvětlil Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání, do jehož gesce patří i činnost SITMP. Doplnil také, že k dispozici je více dat, která se ukládají jako takzvaná otevřená data na https://opendata.plzen.eu.
Informace najdou zájemci na internetové adrese https://bolevak.plzen.eu/, kde se zobrazují hodnoty za posledních šest dní. Při kliknutí na podrobnější grafy se pak zobrazí hodnoty výšky hladiny od začátku čerpání přečištěné vody z Berounky a bilance čerpání od konce ledna.
Z grafů je zřejmé, že se voda nečerpá každý den. To může mít několik důvodů: probíhají čerpací, komplexní či individuální zkoušky. Po určité době čerpání je třeba, aby proběhly čistící procesy, při kterých přečištěná voda do rybníka také neteče. Čerpání nemůže být ani v případě, že je voda v Berounce příliš zakalená. Samotné čerpání vody z Berounky je omezeno limitem celkové doby čerpání za rok a výškou hladiny, resp. minimálním průtokem vody v řece. Je tak možné, že v horkých letních dnech, kdy hladina Berounky klesne pod danou mez, nebude možné vodu čerpat.
Stavba úpravny vody pro Velký bolevecký rybník začala v březnu loňského roku a do zkušebního provozu byla spuštěna v září. Úpravna zahrnuje jímací objekt na vodu z Berounky, potrubí, kterým je vedena, budovu úpravny vody s technologií a potrubí s výpustí do Velkého boleveckého rybníka. Úprava vody přes keramické membrány je maximálně efektivní a úsporná. Při praní keramických membrán se spotřebuje až desetkrát méně vody než při úpravě vody pískovou filtrací. V poslední fázi úpravy je voda desinfikována pomocí UV lamp, které jsou šetrné k životnímu prostředí, protože pracují bez chemikálií.
Od spuštění úpravny se hladina vody ve Velkém Boleveckém rybníce zvedla o 62 centimetrů. Do normálního stavu (312,15 m n.m.) zbývá aktuálně 67 centimetrů. Nyní je hladina vody ve výši 311,47 m n.m., při spuštění úpravny byla jen 310,85 m n. m. „Při ideálních podmínkách by ostrůvek mohl zmizet pod hladinou v létě letošního roku. S jistotou to ale říci nemůžeme, protože to závisí zejména na počasí, hlavně v létě. Srážky, teploty, ale i vítr ovlivňují čerpání vody i odpar z rybníka,“ vysvětlil Martin Gregar. Odborníci si ani netroufají odhadnout, kdy rybník opět dosáhne normální hladiny. Nikdo totiž netuší, jak moc vody se vsákne do podloží a bude tak sanovat nízkou hladinu podzemní vody z minulých let.
