Jak třicetiletá válka změnila Starý Plzenec? A přivedla kdysi významné město k úpadku

Starý Plzenec patřil kdysi k nejvýznamnějším sídlům západních Čech. Třicetiletá válka však městečku zasadila další těžkou ránu. Procházela jím vojska, obyvatelé čelili nejistotě, drancování i hospodářskému úpadku. Podle historických pramenů zůstalo po válce v někdejší Staré Plzni údajně jen několik rodin. Dramatické období připomene přednáška historika Jana Kiliána ze Západočeské univerzity.

Z významného centra Plzeňska se stalo upadající městečko

Historie Starého Plzence sahá hluboko do počátků českého státu. První písemná zmínka pochází z roku 976, kdy se v souvislosti s vojenským střetnutím připomíná zdejší přemyslovské hradiště. Ve středověku bylo významným správním centrem Plzeňska, sídlili zde knížecí úředníci a rozvíjel se obchod i řemesla.

Zásadní změna přišla kolem roku 1295, kdy král Václav II. založil Novou Plzeň, dnešní krajské město. Do nového sídla se postupně přesouvali obchodníci a řemeslníci. Stará Plzeň ztrácela své někdejší postavení a její význam postupně slábl.

Ve 14. století nechal Karel IV. vybudovat nedaleký hrad Radyni, který převzal správní úlohu staršího hradiště. V dalších staletích se městečko dostalo do rukou šlechtických rodů a jeho obyvatelé museli stále častěji hájit svá původní práva a výsady.

Rok 1620 - u města tábořila císařská a bavorská vojska

Další těžké období přinesla třicetiletá válka v letech 1618 až 1648. Konflikt, který začal českým stavovským povstáním, postupně zachvátil značnou část Evropy. Pro obyčejné obyvatele znamenal nejen přímé vojenské nebezpečí, ale také vysoké finanční požadavky armád, nedostatek potravin, nemoci a ztrátu obživy.

Jedna z významných událostí se odehrála přímo u Starého Plzence. Podle historických záznamů zde od 12. do 22. října 1620 tábořila císařská vojska vedená Karlem Bonaventurou Buquoyem a bavorská armáda pod vedením Maxmiliána I.

Vojska se tehdy pokoušela přimět velitele Arnošta z Mansfeldu, aby vydal nedalekou Plzeň císařské straně. Jednání však nebylo úspěšné a armády následně pokračovaly směrem k Rakovníku. Šlo o události bezprostředně předcházející bitvě na Bílé hoře.

Starý Plzenec nezůstal vojenským průtahům vystaven pouze jednou. Během dlouhého konfliktu přes jeho okolí opakovaně procházely další armády. Pro malé městečko představovala přítomnost početných vojsk mimořádnou zátěž.

Po válce údajně zůstalo jen pět nebo šest rodin

Rozsah válečných následků zachycuje také historická literatura. Ottův slovník naučný na počátku 20. století uváděl, že Stará Plzeň byla během třicetileté války zpustošena a vylidněna. Podle tehdy zaznamenaných údajů mělo po jejím skončení zůstat v městečku pouze pět nebo šest rodin.

Tento údaj je potřeba chápat jako historicky tradované svědectví o rozsahu úpadku, nikoli jako přesný demografický soupis. Přesto názorně ukazuje, jak hluboké následky mohlo dlouholeté válečné období pro místní obyvatele znamenat.

Po skončení války v roce 1648 se Starý Plzenec zotavoval jen pomalu. Zdecimované hospodářství a ztráta obyvatel nebyly jediným problémem. V druhé polovině 17. století se vyostřily také spory s vrchností, zejména s rodem Kokořovců, kteří po obyvatelích požadovali robotní povinnosti.

Městečko tak postupně ztrácelo i zbytky svého někdejšího postavení. Dlouhé spory o městská privilegia pokračovaly ještě v 18. století. Teprve roku 1846 se Starý Plzenec znovu domohl povýšení na městys a na počátku 20. století získal zpět statut města.

Historik Jan Kilián přiblíží každodenní život za války

Právě dramatickému období třicetileté války se bude věnovat další setkání Akademie Staré Plzně. Přednáška nazvaná Třicetiletá válka a úpadek města se uskuteční ve čtvrtek 22. října 2026 od 18 hodin v obřadní síni Městského úřadu ve Starém Plzenci na Masarykově náměstí 121.

Přednášet bude doc. PhDr. Jan Kilián, Ph.D., historik z katedry historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se odborně zabývá mimo jiné dějinami raného novověku a třicetileté války.

Posluchačům přiblíží, jak válečné události zasáhly městečko a jeho obyvatele. Tématem budou vojenské průtahy, každodenní život v nejistotě i dlouhodobé důsledky válečného zpustošení.

Starý Plzenec letos slaví 1050 let své historie

Přednáška je součástí celoročního cyklu Průvodce dějinami Staré Plzně, který město připravilo k 1050. výročí první písemné zmínky z roku 976. Jednotlivá setkání připomínají významné kapitoly místních dějin od přemyslovského období až po novověk.

Akci pořádá občanský spolek Hůrka a Radyně. Vstup na přednášku je zdarma a zváni jsou nejen obyvatelé Starého Plzence, ale také další zájemci o historii Plzeňska.

Podrobnosti o programu jsou dostupné na webu hradu Radyně.