Ještě donedávna působící na katedře fyziky Fakulty aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Evropský výbor pro plazmové a iontové povrchové inženýrství (European Joint Committee of Plasma and Ion Surface Engineering) ho ocenil jako vůdčí vědeckou osobnost na poli vědeckém i technologickém v oblasti plazmového povrchového inženýrství.
„Jedná se o jednu z nejvýznamnějších evropských mezinárodních konferencí, kde se letos sešlo více než pět set vědců z celého světa a zástupců hi-tech firem z Evropy, USA i Asie“, přibližuje událost Pavel Baroch, vedoucí katedry fyziky FAV ZČU a dodává: „Ocenění prof. Musila na takto významné konferenci považuji jednak za zcela mimořádný osobní úspěch, ale i za úspěch celého pracoviště, neboť současná špičková věda v oblasti experimentální fyziky se neobejde bez týmové spolupráce a nejmodernějšího přístrojového vybavení.“
Prof. Jindřich Musil, jenž získal cenu pro vůdčí vědeckou osobnost v oblasti plazmových technologií, se tak stal prvním Čechem, kterého Evropský výbor pro plazmové a iontové povrchové inženýrství takto ocenil. Tento uznávaný odborník v oblasti fyziky plazmatu, ale také v oblasti plazmochemie, elektromagnetického pole, radarového inženýrství nebo termojaderné fúze je rovněž držitelem státní ceny za vývoj technologie pro tvorbu tenkých vrstev. V minulosti obdržel také tři ceny za fyziku od Československé akademie věd nebo cenu za významný přínos v rozvoji pokročilých nanokompozitních materiálů od Americké vakuové společnosti (American Vacuum Society). V posledních letech se jeho výzkum zaměřoval především na vysokorychlostní reaktivní magnetronové naprašování tenkovrstvých materiálů a na vývoj nových pokročilých nanokompozitních materiálů s unikátními vlastnostmi. Nedávno vyvinul novou generaci nanokompozitních povlaků, které se vyznačují vysokou tvrdostí, houževnatostí, ale zároveň i vysokou elasticitou a odolností proti vzniku trhlin.
„Pro letošní rok byl předsedou konference zvolen prof. Jaroslav Vlček z katedry fyziky FAV ZČU a partnerskou zemí konference se navíc stala Česká republika. Tomu také odpovídala vysoká účast českých vědců s druhým nejvyšším počtem příspěvků. To je v konkurenci špičkových univerzit z Evropy i celého světa velmi vysoké číslo,“ upozorňuje vedoucí katedry fyziky, jejíž členové přispěli k tomuto počtu osmi ústními příspěvky, které zaznamenaly vysoký ohlas jak mezi vědeckou komunitou, tak i u zúčastněných firem.
„Již od svého vzniku se konference zaměřuje na moderní trendy v oblasti výzkumu plazmových technologií pro přípravu nových tenkovrstvých materiálů a úprav povrchů. Letos byla mimořádná pozornost navíc věnována i novým plazmovým technologiím na rozklad CO2 nebo výzkumu palivových článků a elektrolyzérů, které jsou základem vodíkového hospodářství, či novinkám na poli pevnolátkových baterií. Jedná se o naprosto zásadní technologie, bez nichž nemá Evropa šanci vydat se po bezuhlíkové cestě,“ zdůrazňuje Pavel Baroch.
