Byli jimi harfenistka Vanda Šabaková, operní pěvec Tomáš Kořínek, divadelní dramaturgyně Marie Caltová, syn významného umělce a plzeňského rodáka Ladislava Sutnara Radoslav L. Sutnar a projekt Šumava Františka Malocha manželů Kožíškových. Cenu za Radoslava L. Sutnara převzal děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni Josef Mištera.
„O tom, že je Plzeň kulturním městem, již dávno nikdo nepochybuje. Odborná porota měla jistě obtížnou práci vybrat z tak bohaté nabídky ty nejlepší adepty na ocenění Umělecká cena města Plzně. Při této příležitosti bych rád poděkoval za spolupráci všem, kteří se léta starají o to, aby se kultuře v Plzni dobře dařilo a stále se rozvíjela,“ uvedl mimo jiné při zahájení slavnostního aktu první náměstek plzeňského primátora Martin Baxa.
Cena je udělována od roku 2013 za významnou uměleckou činnost, dílo či kulturní počin, které v předešlém roce významně obohatily kulturní dění a rozvoj města Plzně a přispěly k posílení dobrého jména města. Jednotlivce i instituce na ocenění v pěti kategoriích navrhuje odborná porota, jež vybírá z nominací zaslaných veřejností.
Město Plzeň cenu udělilo v následujících kategoriích:
Cenu za mimořádný umělecký počin pro umělce do 30 let získala šestnáctiletá harfenistka Vanda Šabaková, studentka Konzervatoře Plzeň. Vanda Šabaková se v roce 2017 stala absolutní vítězkou celorepublikové soutěže konzervatoří ve hře na harfu jako vůbec nejmladší účastnice soutěže. Jako jediná zástupkyně z České republiky vystoupila na festivalu ve Lvově. Získala rovněž první cenu ve své kategorii na Mezinárodní harfové soutěži v srbském Novém Sadu, účastnila se Mezinárodních harfových dnů v Ostravě, koncertuje spolu se členy Staatskapelle Dresden, s Kammerorchester ohne Dirigenten Dresden. Spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava i s Kutnohorským komorním orchestrem.
Ocenění za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let obdržel operní pěvec Tomáš Kořínek, který ztvárnil roli Jakuba Jana Ryby ve světové premiéře stejnojmenné opery současného skladatele Miroslava Kubičky v Divadle Josefa Kajetána Tyla. Podle odborné poroty se tenorista zpěvem i výrazem s postavou Jakuba Jana Ryby velmi dobře ztotožnil a skvěle vystihl jeho únavný zápas s nechápajícím okolím i nenaplněné tvůrčí ambice.
Cenu za celoživotní dílo obdržela dramaturgyně Divadla Josefa Kajetána Tyla Marie Caltová, která v tomto divadle začala pracovat již v roce 1968, a to nejprve jako lektorka dramaturgie, poté jako kmenová dramaturgyně. Za ta léta se podílela na přípravě mimořádných inscenací s mnoha režiséry. Celý svůj život navíc věnovala práci pro české amatérské divadlo. Stala se známou lektorkou divadelních seminářů a porotkyní řady ochotnických divadelních přehlídek od oblastních (Horažďovice, Žlutice, Radnice, Kaznějov) až po celostátní (národní divadelní přehlídka Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém, národní přehlídka divadla pro děti Popelka v Rakovníku). Spolupráce s ochotníky se pro ni stala významnou součástí jejího života, a jak sama uvedla, smyslem práce porotce je hledat cestu a soubor na ni navigovat. Na Cenu za celoživotní dílo ji nominoval Svaz českých divadelních ochotníků.
Ocenění Společnost přátelská umění a kultuře/Mecenáš(ka) plzeňské kultury patřilo Radoslavu L. Sutnarovi, synu významného umělce Ladislava Sutnara. Radoslav L. Sutnar daroval městu Plzni a Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni řadu děl svého otce. Umožnil tak zřízení stálé expozice světoznámého designéra a malíře v jeho rodném městě.
Městu Plzni daroval obraz Venuše – Plzeň je žena v hodnotě přibližně 1,5 milionu korun. Dále daroval Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara 22 obrazů v hodnotě zhruba 30 milionů korun i další umělecká díla. Radoslav L. Sutnar inicioval předání celého archivu Ladislava Sutnara, jehož hodnotu lze jen stěží vyčíslit, z Archives of American Art ve Washingtonu Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara za účelem zřízení sutnarovského archivu. Pomohl tak založit největší sbírku Ladislava Sutnara v Evropě a archiv dokumentů o jeho o životě a díle, který je vyjma USA největší na světě. Kromě toho Radoslav L. Sutnar aktivně podporuje kulturní dění ve městě a jeho mezinárodní kredit například svojí angažovaností v organizaci Ceny Ladislava Sutnara, která přivádí do Plzně významné světové a evropské designéry, teoretiky designu a zástupce managementů významných světových muzeí a galerií. Radoslav L. Sutnar je významným mecenášem plzeňské kultury.
Cenu za významnou kulturní událost roku obdržel Vladimír Kožíšek a Martina Kožíšek Ouřadová za projekt Šumava Františka Malocha. Kniha Šumava Františka Malocha přináší originální rekonstrukci putování plzeňského botanika a pedagoga Františka Malocha (1862–1940) k pramenům Otavy v létě 1916, publikovanou v roce 1934 knižně pod názvem Ke kolébce zlatonosné Otavy. Tato útlá kniha inspirovala knihovnici Knihovny města Plzně Martinu Kožíšek Ouřadovou s odstupem století ke stejnému putování s manželem – fotografem. František Maloch byl personifikován vlastnoručně vyrobenou loutkou, vystupující na fotografiích v plenéru během putování. Kniha v krásném grafickém provedení s nádhernými fotografiemi je doplněná malbami rostlin, vyskytujících se na cestě, a věcně správnými popisky botaničky Zdeňky Chocholouškové. Autoři uspořádali další doprovodné akce, exkurze či výstavy. Prezentace knihy vyvrcholila venkovní výstavou velkoplošných fotografií s doprovodnými texty a botanickou exkurzí Zdeňky Chocholouškové s názvem Šumava Františka Malocha, která se uskutečnila v během dubna 2018 ve Smetanových sadech.
foto: m. chaloupka
