Lidé chtějí víc místa pro bydlení

Mnohem méně námětů na změny územního plánu Plzně letos shromáždil útvar koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu. Přesto je ale vůle Plzeňanů jednoznačná. Žádají více pozemků k bytové výstavbě.
"Zatímco před dvěma lety, protože cyklus podávání námětů je dvouletý, jsme postoupili k dalšímu projednávání 392 žádostí o změny, letos jich bylo 232," uvedla včera pracovnice útvaru Irena Králová.
"Navíc se neobjevily žádosti od žádné převratné změny, což svědčí o tom, že územní plán Plzně, který byl schválen v roce 1995, se stabilizoval. Podle Králové k tomu přispěl i fakt, že územní plán již v dřívějších cyklech změn reagoval na restituční a majetkové úpravy, které proběhly po roce 1989.
Návrhy změn nyní poputují k příslušným úřadům a institucím. K jednotlivým návrhům je třeba vyjádření útvaru koncepce a rozvoje, odboru stavebně-správního plzeňského magistrátu, stanovisko k některým námětům zaujme například ministerstvo životního prostředí.
Plzeň je podle Králové charakteristická tím, že je zde málo městských pozemků na výstavbu bytových domů, největší pozornost rozšíření těchto ploch věnoval Úřad městského obvodu (ÚMO) 1, který ze všech plzeňských obvodů podal v tomto směru nejvíce námětů. Vytvořil tak předpoklad pro výstavbu bytových domů. Lochotínští zastupitelé by například rádi viděli další rozšíření bytové zástavby v oblasti Sylvánu a Vinic. Pro výstavbu bytových domů obvod vytypoval i území v blízkosti rybníku Košinář.
ÚMO 2 je charakteristické bohatou bytovou výstavbou již z minulých let. I proto se ze strany úřadu náměty na další území pro výstavbu bytových domů neobjevily.
"To ale neznamená, že se bytové domy stavět nebudou tam, kde to územní plán umožňuje," podotkla Králová. Několik zájemců zaslalo náměty na změnu zemědělské půdy na parcely k výstavbě rodinných domků.
Radnice třetího obvodu soustředila nejvíce návrhů na změny rekreačního území, zahrad a zahrádek na plochy určené k bydlení. V tomto obvodu by proto měly vzniknout velké rozvojové plochy určené k výstavbě několika desítek rodinných domků, hlavně na soukromých pozemcích v Radobyčicích. Námět na rozšíření ploch pro bydlení podal i obvod, který tak vyjádřil svůj zájem na rozvoji území. Vznik zdejších rozvojových ploch bude podle Králové záviset hlavně na rozhodnutí orgánů ochrany zemědělské půdy.
Také ÚMO 4 aspiruje počtem námětů na největší rozšíření ploch pro stavby rodinných domků. Velký počet námětů podali soukromí majitelé pozemků a firmy.
"Náměty na přeměnu zemědělské půdy na stavební pozemky se zde každé dva roky opakují, protože je to nejatraktivnější území pro bydlení v Plzni. Plochy pro rodinné domky se zde proto neustále rozšiřují," podotkla Králová.
Z menších plzeňských obvodů obkružujících velké město shromáždily nejvíce námětů Litice, kde byli aktivní jak soukromníci, tak litický úřad, kteří usilují o změnu pozemků na parcely pro stavby rodinných domků. Další soukromníci a firmy mají zájem o změnu zemědělské půdy podél dálničního přivaděče na pozemky určené pro výrobu a služby.
"Soukromníci vědí, že pozemky podél dálnice jsou vhodné pro podnikání," podotkla Králová. Zájem rozšířit plochy pro podnikání podél dálnice je v Liticích dlouhodobý