Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Letos účastníci pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech čtyřech předchozích ročnících, sýkora koňadra. Zaznamenalo ji 85 % sčitatelů. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz.
V Plzeňském kraji lidé napočítali nejvíc vrabců domácích, následovala sýkora koňadra a vrabec polní.
Sýkora koňadra ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují. „Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 67 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Ondřej Belfín, koordinátor Ptačí hodinky z ČSO.
Všech deset nejčastěji pozorovaných druhů bylo stejných jako v roce 2022, pouze došlo ke změně pořadí, kdy strakapoud velký klesl z pátého na deváté místo. „Méně početné byly i ostatní „lesní druhy“, např. sojka obecná, pěnkava obecná nebo dlask tlustozobý. Díky datům z posledních pěti let vidíme, že pro některé druhy mohou být takové sezónní změny v četnosti podobné. To naznačuje, že jejich výskyt během sčítání mohou ovlivňovat stejné faktory, např. teplota nebo množství semen,“ vysvětluje Belfín.
Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. „Když se u „lesních druhů“ podíváme na proběhlých pět ročníků, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Belfín.
Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu ptacihodinka.cz/vysledky-tabulka.
Pátého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 6. do 8. ledna se zúčastnilo 28 tisíc lidí z celé republiky, kteří odeslali 18 tisíc hodinových sčítání, během kterých pozorovali 517 tisíc ptáků. „Mezi sčitateli najdeme tři tisíce rodin, desítky školních kolektivů a také nejstaršího sčitatele v úctyhodném věku 94 let,“ doplňuje Belfín.
Účast veřejnosti je pro sčítání ptáků na krmítku klíčová. „Jen díky ohromnému množství dobrovolníků získáváme takové množství cenných údajů o našich přezimujících ptácích. Děkujeme všem, kteří se do sčítání zapojili,“ zdůrazňuje Belfín.
Připomíná, že podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Na necelá 2 % krmítek nepřilétli během 60 minut žádní ptáci. „I taková pozorování jsou velmi cenná – pomáhají nám zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ říká Belfín.
Ornitologové během víkendu také vyzývali účastníky k zaslání fotografií ze sčítání. Sešlo se jich téměř tisíc a ke zhlédnutí jsou na Flickru ČSO. Lidé mohou i nadále nahrávat fotografie z krmítek.
„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň žádáme o nahlášení na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.
Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.
Pozorování ptáků na krmítkách a v zahradách je skvělý způsob, jak se ptáky naučit určovat a něco se o nich dozvědět. „Určování si můžete ulehčit s našimi určovacími materiály a ptačími kvízy, které i nadále zůstávají k dispozici na webu ptacihodinka.cz,“ připomíná Hořáková.
Ptačí hodinka je pouze jedním z programu občanské vědy ČSO, do kterých se může veřejnost zapojit. Další programy jsou na birdlife.cz/obcanska-veda/.
Oblíbeným programem je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilci ale dorazí už v únoru. Více informací na birdlife.cz/capi/.
Šestý ročník Ptačí hodinky uspořádá ČSO 5.–7. ledna 2024.
