Lidé při Ptačí hodince pozorovali půl milionu ptáků. Vítězství v kraji má vrabec

Přes 28 tisíc dobrovolníků se 6.–8. ledna zapojilo do programu sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO).

weby na míru UNIWEB

Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Letos účastníci pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech čtyřech předchozích ročnících, sýkora koňadra. Zaznamenalo ji 85 % sčitatelů. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz.

V Plzeňském kraji lidé napočítali nejvíc vrabců domácích, následovala sýkora koňadra a vrabec polní.

Sýkora koňadra ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují. „Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 67 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Ondřej Belfín, koordinátor Ptačí hodinky z ČSO.

Všech deset nejčastěji pozorovaných druhů bylo stejných jako v roce 2022, pouze došlo ke změně pořadí, kdy strakapoud velký klesl z pátého na deváté místo. „Méně početné byly i ostatní „lesní druhy“, např. sojka obecná, pěnkava obecná nebo dlask tlustozobý. Díky datům z posledních pěti let vidíme, že pro některé druhy mohou být takové sezónní změny v četnosti podobné. To naznačuje, že jejich výskyt během sčítání mohou ovlivňovat stejné faktory, např. teplota nebo množství semen,“ vysvětluje Belfín.

Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. „Když se u „lesních druhů“ podíváme na proběhlých pět ročníků, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Belfín.

Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu ptacihodinka.cz/vysledky-tabulka.

Pátého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 6. do 8. ledna se zúčastnilo 28 tisíc lidí z celé republiky, kteří odeslali 18 tisíc hodinových sčítání, během kterých pozorovali 517 tisíc ptáků. „Mezi sčitateli najdeme tři tisíce rodin, desítky školních kolektivů a také nejstaršího sčitatele v úctyhodném věku 94 let,“ doplňuje Belfín.

Účast veřejnosti je pro sčítání ptáků na krmítku klíčová. „Jen díky ohromnému množství dobrovolníků získáváme takové množství cenných údajů o našich přezimujících ptácích. Děkujeme všem, kteří se do sčítání zapojili,“ zdůrazňuje Belfín.

Připomíná, že podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Na necelá 2 % krmítek nepřilétli během 60 minut žádní ptáci. „I taková pozorování jsou velmi cenná – pomáhají nám zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ říká Belfín.

Ornitologové během víkendu také vyzývali účastníky k zaslání fotografií ze sčítání. Sešlo se jich téměř tisíc a ke zhlédnutí jsou na Flickru ČSO. Lidé mohou i nadále nahrávat fotografie z krmítek.

„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň žádáme o nahlášení na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.

Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.

Pozorování ptáků na krmítkách a v zahradách je skvělý způsob, jak se ptáky naučit určovat a něco se o nich dozvědět. „Určování si můžete ulehčit s našimi určovacími materiály a ptačími kvízy, které i nadále zůstávají k dispozici na webu ptacihodinka.cz,“ připomíná Hořáková.

Ptačí hodinka je pouze jedním z programu občanské vědy ČSO, do kterých se může veřejnost zapojit. Další programy jsou na birdlife.cz/obcanska-veda/.

Oblíbeným programem je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilci ale dorazí už v únoru. Více informací na birdlife.cz/capi/. 

Šestý ročník Ptačí hodinky uspořádá ČSO 5.–7. ledna 2024.

Fotogalerie
NetConcert Monica Mancini

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Hollywood Voices

Hlavní zprávy

 

NetConcert Music by Frank Zappa
uniweb weby