Malpy v Plzni mají první mládě

Asi po dobu 15-ti let chovala plzeňská zoo (a dokonce ještě v doudlevecké éře) malpy kapucínské a hnědé. Naposledy však počátkem 60. let. Od počátku června 2004 je tedy možné znovu pozorovat tyto vyspělé inteligentní ploskonosé jihoamerické opice v tropickém pavilonu Z. Zahrada dovezla dva páry. Malpám hnědým se pro útvary na hlavě říká i malpy rohaté. Jsou zajímavé i tím, že umějí používat jednoduché nástroje.
Nejsvětlejší sameček původem ze zoo Děčín se jmenuje Honzík. Druhého dospělého samce pokřtili na Merlina děti z DDM Radovánek (Plasy, Žihle, Kralovice).
První mládě se narodilo 19.3. První dny nebylo zcela jisté, zda samice zvládne péči o své první mládě, ale nakonec vše dopadlo šťastně. Mládě nemá dosud jméno ani kmotra.
Chov malp začíná pomalu prožívat v českých zoo svou renesanci (dalšími současnými chovateli jsou zoo Lešná, Děčín, Olomouc, Košice).
Vyspělejší ze dvou čeledí amerických ploskonosých opic jsou malpovití (malpa, vřešťan, uakari, saki, titi, chvostan, kotul). Nejvýše stojí malpy a chápani. Jejich chápavý ocas je v poslední třetině holý a opatřený papilárními liniemi jako lidské prsty. Má vyvinuté svaly a slouží jako 5. Ruka k pevnému objetí a přesnému podání. Malpy se dožívají i 25 let, jeden samec žil do-konce 53 let. Hlavně v zajetí používají nástroje (klacíky a kameny), jsou oblíbeni pro inteligenci. Chápani se pohybují stejně jako giboni v Asii tzv. brachiací, tj. závěsem za končetiny. Vřešťani mají mohutnou jazylkovou kost a rezonanční vzdušný vak, samec je slyšet nejméně na 3 km. Jeden druh vydává zvuk připomínající plný fotbalový stadion, jiný vzdálené vlnobití. Kotul býval často ochočován i chován jako laboratorní zvíře, opouštějí Ameriku po desítkách tisíců. Jen v Brazílii žije 68 druhů primátů. tj. asi 1/3 všech žijících druhů. Ještě oku 1985 byl objeven nový druh kotul Vanzoliniho.