Návštěvníci tak mohou zhlédnout mimořádnou sbírku, oceňovanou nejen v rámci ZČG, ale i v kontextu celé České republiky, a to včetně děl, které zásadním způsobem ovlivnily české dějiny výtvarného umění. Atmosféru doby na výstavě dokreslí dobové fotografie, plakáty, ale také technické novinky a první záznamy pořízené filmovou kamerou. Výstava se pro veřejnost otevřela 5. dubna a ve výstavní síni Masné krámy bude k vidění až do 3. září.
Na výstavě, která přenese návštěvníky do období Belle Époque, tedy od 90. let 19. století až do začátku 1. světové války, jsou prezentovány všechny důležité umělecké směry, které se v tomto období etablovaly, jako symbolismus, secese a impresionismus, v dílech významných autorů, jako je například Alfons Mucha, Jan Preisler, František Kupka, Max Švabinský, Jaroslav Špillar, Josef Váchal, Antonín Hudeček či Antonín Slavíček.
„Návštěvníci mají příležitost zhlédnout díla, která se velmi záhy stala nedílnou součástí českého dějepisu výtvarného umění, v němž zaujímala dominantní postavení. Mezi ně bezesporu patří práce dvou vůdčích osobností té doby – triptych Jaro od Jana Preislera, který se stal klíčovým dílem české secese, a obrazy Antonína Slavíčka, zejména z jeho tzv. ‚kameničkovského‘ období, jež předznamenávaly nástup moderního českého umění 20. století,“ uvádí autor výstavy a ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Výstava prezentuje téměř 120 děl, rozdělených do čtyř tematických celků – Krajina, Víra a nadpřirozeno, Život na venkově a Život ve městě. „Výstava představuje početnou a mimořádně kvalitní kolekci českého umění přelomu 19. a 20. století. Právě tato sbírka Západočeské galerie patří k tomu nejlepšímu nejen v rámci jejího sbírkového fondu, ale nepochybně i v kontextu veřejných sbírek v České republice. Tuto sbírku zároveň dlouhodobě a systematicky rozšiřujeme. Mezi mimořádné akvizice bezpochyby patří například série přípravných kreseb Františka Kupky ke světově proslulému cyklu Peníze (1901) a jeho samostatná kolorovaná kresba Ukřižovaný dělník (1901), a také nedávno pořízené, dlouho nezvěstné dílo Emanuela Krescence Lišky Svítání po Velkém pátku (1903), které patří nejen k jeho nejrozměrnějším, ale také posledním obrazům,“ vysvětluje Roman Musil.
Atmosféru doby dokreslí dobové fotografie, plakáty, ale také technické novinky a první záznamy pořízené filmovou kamerou. „Návštěvníci tak uvidí například první gramofon, fonograf, fotoaparát či počítací stroj. Součástí výstavy budou také filmové projekce natočené na počátku 20. století,“ doplňuje Ivana Skálová, kurátorka výstavy.
