Budova, již nechal téhož roku postavit plzeňský spolek měšťanů se stejným názvem, se rázem stala centrem kultury ve městě. Po rozsáhlé novodobé rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2005, jsou zdejší reprezentativní prostory včetně Kina Beseda a Divadélka Jonáš využívány pro nejrůznější typy společenských a kulturních akcí. Jsou to koncerty, divadelní představení, plesy, večírky, filmové projekce, festivaly, přednášky, konference, školení i akce pro děti. Celková kapacita všech sálů je přes tisíc osob. V letech před koronavirovou pandemií, tedy před rokem 2020, se v Měšťanské besedě konalo průměrně na dva tisíce akcí ročně a prošlo jí kolem 160 tisíc návštěvníků.
„Měšťanská beseda hraje v Plzni nepochybně zásadní roli a zcela po zásluze je sto dvacet let srdcem plzeňské kultury. Historický kontext i podmínky vzniku této budovy nás činí odpovědnými vůči odkazu zakladatelů Měšťanské besedy, ale i vůči všem Plzeňanům. Jsme si toho plně vědomi,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.
Měšťanská beseda je od roku 1994 kulturní památkou. „Jde o stavbu velkoryse pojednané reprezentativní budovy s významným souborem uměleckých výtvarných a sochařských děl od značného počtu dobových českých umělců. Obsahuje i kvalitně dochované umělecko-řemeslné prvky a detaily interiérů upravené v pozdějším secesním slohu,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.
Budovu postavil plzeňský stavitel František Kotek podle vítězného soutěžního návrhu architekta Aloise Čenského z roku 1898. Od počátku byla v přízemí umístěna honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Součástí areálu Měšťanské besedy byla od začátku i zahradní část s dřevěným dekorativním hudebním pavilonem a krytou arkádou venkovní restaurace, kde se odehrávaly letní taneční večery. Kavárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2019.
Měšťanská beseda byla významným kulturně společenským místem, kde se „psaly“ dějiny. Například v roce 1918 v souvislosti se vznikem samostatného Československa se zde konaly porady plzeňského národního výboru. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska v hlavní chodbě, kde je rovněž umístěna pamětní deska ke vzniku vlastního měšťanského spolku.
Navštívila ji také řada významných osobností, například v roce 1921 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kavárnu si mimo jiné oblíbil spisovatel Karel Klostermann či vynálezce František Křižík, jenž se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že velký sál měl od samého počátku elektrické osvětlení. Besedu navštěvoval i herec a spisovatel Miroslav Horníček a mnozí další.
Měšťanskou besedu, kterou vlastní město Plzeň, provozuje od roku 2009 společnost MĚŠŤANSKÁ BESEDA PLZEŇ s. r. o. (dříve DOMINIK CENTRUM s. r. o.). „Kromě vystoupení současných českých hudebních a hereckých hvězd se v Měšťanské besedě uskutečnilo mnoho zahraničních koncertů. Největší boom započal rokem 2015, kdy se Plzeň stala nositelkou titulu Evropské hlavní město kultury. Už na podzim 2014 jsme zorganizovali koncert legendárního saxofonisty Maceo Parkera, který zde vystoupení zopakoval v roce 2018. V roce 2015 tady koncertoval trombonista Fred Wesley či americká folková zpěvačka Suzanne Vega,“ uvedl jednatel společnosti Ivan Jáchim. Připomněl, že koncerty zahraničních kapel pokračovaly i v dalších letech. Například v roce 2016 přijela kapela Uriah Heep a soulová zpěvačka Bettye LaVette, o rok později americká jazzová zpěvačka Stacey Kent a v roce 2018 vystoupili Ondřej Pivec & Kennedy Administration.
„Program v Měšťanské besedě však zcela ochromila koronavirová pandemie. Některé z akcí se podařilo přeložit na náhradní termíny, ale řadu z nich už nebylo možné zorganizovat. Doufáme, že v nastávajícím roce 2022 se situace zlepší a bude možné všechny připravované koncerty, vystoupení, kurzy, plesy, festivaly a další akce uskutečnit,“ doplnil Ivan Jáchim. Dodal, že naplánovaný je například koncert bratří Ebenů, zpěvačky Radůzy či operní pěvkyně Magdaleny Kožené.
