Plzeň postaví před Vozovnou Slovany bustu Františka Mlynaříka. Dílo od Jindřicha Zeithammla, odhalení v polovině září, cena cca 2 mil. Kč. Mlynařík stál u zrodu trolejbusů, po válce měl tragický osud.
Plzeň chce připomenout muže, který stál u zrodu trolejbusové dopravy ve městě. Před Vozovnou Slovany má vzniknout památník Františka Mlynaříka, někdejšího ředitele Elektrických podniků města Plzně. Odhalení město plánuje na polovinu září.
Realizaci díla už schválila rada města Plzně. Podle vedení města má památník připomenout nejen dopravu, ale především příběh člověka, který se během okupace zastával zaměstnanců a po válce doplatil na podezření z kolaborace.
„František Mlynařík nebyl jen schopný ředitel, ale také člověk, který se v nelehké době dokázal zastat svých kolegů a jednal podle svého svědomí. Jeho životní příběh bohužel neměl šťastný konec. O to důležitější je si ho dnes připomenout jako někoho, kdo pro město mnoho vykonal, a zamyslet se nad tím, jak složité mohou být lidské osudy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.Roman Zarzycký
Město loni oslovilo tři výtvarníky, kteří připravili jednoduché návrhy. Odborná komise pak letos v únoru vybrala podobu památníku od sochaře Jindřicha Zeithammla.
Před vozovnou má vzniknout busta Františka Mlynaříka na přibližně dvoumetrovém kamenném podstavci. Odhadovaná cena díla je podle náměstka primátora pro dopravu a životní prostředí Aleše Tolara zhruba dva miliony korun. Podle města má památník připomenout osobnost, na niž se v Plzni dlouho zapomínalo.
Projekt má na starosti Správa veřejného statku města Plzně. Prostor před Vozovnou Slovany už nechala upravit. Vzniklo menší „náměstíčko“ s mlatovým povrchem a čtyřmi lavičkami po obvodu. Přibyly nové stromy, trvalkové záhony i stožáry veřejného osvětlení.
Rekonstrukci provedla firma STRABAG SIS a. s. Správa veřejného statku za ni zaplatila 3 538 580 korun včetně DPH.
Díky Mlynaříkovi se Plzeň zařadila mezi průkopníky trolejbusové dopravy. První trolejbusy vyjely s cestujícími 9. dubna 1941. Vůbec první spoje mířily do Doubravky, tehdy na konečnou u Habrmannova náměstí.
Plzeň se tak stala druhým českým městem po Praze, kde se moderní trolejbusová doprava dostala do běžného provozu.
František Mlynařík se narodil 5. ledna 1901 v Plzni. Vystudoval I. českou reálku v Plzni a následně Vysokou školu technickou v Praze, obor elektrotechnické inženýrství. Autorizační zkoušku složil v roce 1930 u Zemského úřadu v Praze.
Praxi získal v elektrotechnické zkušebně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích. Později pracoval u Západočeských elektráren. V letech 1935 až 1947 byl ředitelem Elektrických podniků města Plzně.
Podle dostupných připomínek z dopravního prostředí stál i za dalšími projekty ve městě, například modernizací veřejného osvětlení a změnami v energetice. Během nacistické okupace zůstal ve funkci a pomáhal zaměstnancům a jejich rodinám, kteří čelili pronásledování.
V roce 1944 ho gestapo zatklo, věznilo a vyslýchalo. Po válce však přišlo další těžké období — část podřízených ho obvinila z kolaborace. I když byl viny zproštěn, tlak neunesl. Dne 12. dubna 1947 ukončil život skokem ze třetího patra budovy ředitelství dopravního podniku na Denisově nábřeží.
V Plzni i v celém Plzeňském kraji jde o další připomínku příběhů spjatých s protektorátem a poválečnými lety. Město teď jeho jméno vrací do veřejného prostoru na místě, které s plzeňskou dopravou přímo souvisí.