Může se Plzeň účinně připravit na dopady klimatických změn?

V České republice probíhá rozsáhlý projekt zaměřený na přizpůsobení velkých měst na klimatické změny. Projekt UrbanAdapt zahájený v lednu 2015 s podporou EHP a Norských fondů se zaměřuje na přípravu adaptačních strategií a začlenění ekosystémově založených přístupů do strategických a plánovacích procesů města. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně je jednou z osmi partnerských organizací podílejících se na řešení projektu a přípravě podkladů proúčinná adaptační řešení v pilotních městech Praze, Brně a Plzni.

„Celkovým cílem projektu je dostat do povědomí problematiku adaptací na klimatické změny, kterým města budou vbudoucnosti čelit, a tím usměrnit rozhodování tak, aby bralo vpotaz možná rizika aumožnilo otevřené cesty pro efektivní řešení, která vytvoří i další přínosy,“ upřesňuje zadání hlavní řešitel projektu David Vačkář z CzechGlobe. Vsoučasnosti totiž nejsou adaptační opatření součástí strategických plánů většiny měst a města tak nemají dostatečný nástroj kpřípravě na probíhající či předpokládané proměny přírodního prostředí.

„V rámci projektu nyní dokončujeme důkladné zhodnocení nejenom možných rizik a dopadů klimatických změn, ale rovněž se zaměřujeme na zranitelnost a adaptační kapacitu jednotlivých měst,“ říká koordinátorka projektu Eliška Lorencová z CzechGlobe. „Předpokládané dopady zahrnují zvýšené teploty vpodobě vyššího počtu tropických dní i nocí, hrozby přívalových dešťů či naopak déletrvajícího sucha způsobujícího problémy se zásobováním a kvalitou pitné vody,“ dodává Eliška Lorencová.

Pro začlenění problematiky klimatických adaptací do rozhodování využívá projekt UrbanAdapt participativních seminářů, kde mají významní aktéři ve městě možnost vymezit hlavní problémy, kterým město čelí vsoučasnosti a zejména bude pravděpodobně čelit v budoucnosti, stejně jako stanovit priority pro další rozvoj a nastartování adaptačních procesů ve městech. „Ve světě a v Evropě se jedná o naprosto běžnou věc, která napomáhá integrované správě prostředí a rizik ve městech. Nejenom globální města jako New York či Londýn, ale i menší města již řeší problematiku adaptací, anejedná se pouze o trend vpolitice, ale zejména o reakci na již se projevující problémy se změnou klimatu a životního prostředí obecně,“ doplňuje David Vačkář.

V týdnu 20. – 24. dubna 2015 proběhlo první kolo participačních seminářů projektu UrbanAdapt vpilotních městech projektu Praze, Brně a Plzni. „Cílem semináře v Plzni bylo sezvat důležité aktéry pro rozhodování kjednomu stolu a zahájit hlubší debatu o adaptačních řešeních a opatřeních,“ řekla k účelu semináře organizátorka a spoluřešitelka projektu Eva Brejchová zÚtvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Výstupem semináře budou podklady pro vyhodnocení adaptačních priorit a možnosti začlenění adaptačních opatření do plánů města. Druhé kolo seminářů proběhne na podzim letošního roku a dále přispěje ke spuštění procesu adaptací ve městech. Semináře podporují účinné začlenění problematiky adaptací do rozhodování a pomáhají prodiskutovat a shodnout se na nejpalčivějších problémech, kterým město bude vbudoucnosti čelit. „Semináře pomohou knastartování diskuze oproblematice a kvymezení pojmů vtéto oblasti. Někteří aktéři vlastně již adaptační opatření používají jen je tak prozatím nenazývaly. Výstupy těchto seminářů i celého projektu UrbanAdapt budou použity jako podklad pro budoucí rozvoj města,“ říká Eva Brejchová z Útvaru koncepce arozvoje města Plzně.

Přínosy projektu budou podle hlavního řešitele Davida Vačkáře spočívat nejenom vpřijetí adaptačních strategií. „Chceme přispět rovněž kcelistvějšímu pohledu na správu ve městech ve světle měnícího se prostředí,“ specifikuje první cíl. „A samozřejmě spustit proces začlenění adaptací do řízení a plánování ve městech. Je potřeba si uvědomit, že prostředí se bude měnit a města na tyto změny musejí reagovat vpředstihu, jinak může být ohrožena budoucí kvalita života ve městech. Města mohou vypadat úplně jinak než dnes, jak ukazují příklady vývoje z evropských měst, která jsou na čele adaptační politiky,“ upřesňuje celkovou vizi. Například v Kodani, kde se koná zmiňovaná evropská adaptační konference, platí od roku 2010 pravidlo, že každá budova se sklonem střechy menším než 30 stupňů musí mít zelenou střechu. Město předpokládá růst těchto zelených ploch zhruba o 5000 m2 ročně, což by mělo přispět ke zlepšení mnoha vlastností prostředí a uhlíkové neutralitě do roku 2025.

„V Plzni vidíme největší potenciál vopatřeních, jejichž cílem je reagovat na dopady změny klimatu spojené snárůstem extrémních teplot a rozvojem tepelného ostrova města, kdy městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty, než její okolí. Dalším výrazným tématem je péče o kvalitní městkou zeleň, vytvoření drobných přírodě blízkých protipovodňových opatření a zlepšení zasakování srážkové vody (například budováním retenčních ploch vnezastavěném území a ploch spropustným povrchem vzastavěném území), zachycování srážkové vody a její opětovné využití a vneposlední řadě zajištění dalšího zdroje pitné vody pro město,“ vyjmenovává možná řešení Pavlína Valentová zÚtvaru koncepce a rozvoje města Plzně. „Projekt UrbanAdapt“, na kterém se podílíme, přispěje kzačlenění těchto opatření do městského strategického plánování. Znašeho hlediska je klíčová participace všech dotčených subjektů, včetně zástupců vědecké komunity a vysokých škol,“ dodává Eva Brejchová zÚtvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Projekt UrbanAdapt trvá do dubna 2016 a bude zakončen velkou mezinárodní konferencí, kde budou prezentovány, jak zkušenosti a výsledky samotného projektu, tak zahraniční příklady včetně přítomnosti islandského partnera, Institutu pro udržitelný rozvoj Islandské univerzity v Reykjavíku.