Myslivecké odpoledne oslovilo u Kařezského rybníka veřejnost

 Jeho smyslem byla především propagace myslivosti a její představení veřejnosti se zaměřením na děti. Pro ty byl připraven i doprovodný program skládající se nejen z vědomostní soutěže, střelby ze vzduchovky, skákání v pytlích či chůze na chůdách, ale i představení lesní pedagogiky v podání Jitky Maxové, pracovnice Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, pobočky Plzeň.

Odborný program zahájil loveckými signály Miloš Hrubý z Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Berouně, který s rokycanskými ochránci přírody úzce spolupracuje. Přítomné poutavým způsobem provedl za pomoci lesnice honem a bez zajímavosti nebyla ani informace o tom, že případné zájemce naučí na tento hudební nástroj. Následovalo představení sokolnictví v podání Petra Moulise, který zájemce teoreticky zasvětil do tajů sokolnictví – zvláštního způsobu lovu. Poté mohli malí i velcí obdivovat několik druhů dravců, které se využívají v sokolnictví. Zaujali pochopitelně ti největší, majestátní orli skalní. "Obdiv však sklidili i rarozi velcí a káně harrisova, kteří se prezentovali i v rámci letových ukázek. Dalším neméně zajímavým okamžikem odpoledne bylo pasování na lovce srnčí zvěře. Tento slavnostní akt jistě zanechal v úspěšném lovci i přihlížejících nevšední zážitek a vzpomínku lovce na úspěšný lov. K myslivosti patří pochopitelně nejen sokolnictví, ale i lovecká kynologie. Proto další živou ukázkou bylo její představení a ukázka výcviku, respektive použití loveckých psů. Kromě kokršpaněla a labradora se představili dvě nejrozšířenější plemena ohařů – německý krátkosrstý ohař a česky fousek, který je zároveň i naším národním plemenem," líčí za pořadatele Pavel Moulis. ¨

Vrcholným zážitkem při práci ohařů je vystavování – znehybnění psa při navětření zvěře. Bylo potěšením přítomných pozorovat tuto vrozenou vlastnost této skupiny psů, která si získává čím dál tím více zájemců i z řad něžného pohlaví. Posledním odborným tématem myslivecky laděného odpoledne bylo vábení zvěře, které přijel představit Radim Šíma. "Ten se však prezentoval i v předchozích blocích nejen jako znalec loveckých signálů, ale velice úspěšně se zhostil i role pasujícího. Vábení zvěře je však jeho srdcovou záležitostí, za což sklidil velký ohlas. Důvodem jistě nebyla jen teorie, ale především praktické ukázky, které zaujali zejména posluchače provozující myslivost v praxi. Přesto asi nejvíce obdivovatelů měli dravci. Vždyť vidět orly skalní zblízka se nepoštěstí jen tak někomu," dodává Moulis.

Díky úzké spolupráci myslivců, sokolníků a ochránců přírody tak mohlo více než dvě stě padesát nejrůznějších zájemců pozorovat tyto vzácné dravce v honitbě Mysliveckého spolku Borecký vrch Kařez na Rokycansku. Kromě zábavného mysliveckého odpoledne zde totiž proběhla dopoledne první ze série akcí prezentující sokolnictví jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Díky pochopení a skvělému zázemí členů místního mysliveckého spolku, se tak mohli obdivovatelé dravců seznámit nejen s jejich životem, historií sokolnictví, ale sledovat i letové ukázky doprovázené mluveným slovem. 

Sokolnictví, které bylo 16. listopadu 2010 zapsáno na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je lov zvěře pomocí sokolnicky vedených dravců a sokolníci tedy lidé, kteří neloví puškou, ale loveckými dravci. Tento zvláštní způsob lovu není nic nového. Vznikl někdy v dávné minulosti a přetrval již celá tisíciletí. Dravec se využíval jako účinný pomocník člověka. Avšak s vynálezem střelných zbraní upadlo sokolnictví v zapomnění. V dnešní době ale znovu ožívá a získává stále více příznivců, kteří jsou u nás sdruženi v Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty.