A dále navázání diplomatických vztahů mezi Českou (tehdy Československou) republikou a Litevskou republikou a na základě předchozího on-line setkání hejtmanky Ilony Mauritzové s velvyslancem Litevské republiky v ČR Laimonasem Talat-Kelpšou. Vyvěšení vlajky na budovu krajského úřadu schválila Rada kraje na počátku prosince tohoto roku.
Litva je členským státem EU a NATO, v kterém platí evropská měna euro. Provádí zodpovědnou zahraniční politiku založenou na jasné hodnotové orientaci a zkušenostech z pohnutých dějin 20. století. Má jasné priority v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost, rozšiřování EU, ochrana lidských práv). Disponuje mladou moderní diplomacií, jejíž pozornost se koncentruje na euroatlantickou oblast a bezpečnostně politickou agendu.
„Česko-litevské vztahy jsou přátelské. Jsou založené na sdílených evropských hodnotách a na blízkých zájmech v oblasti zahraniční i bezpečnostní politiky. Stejně jako my i Litva prožila období totality. Dnes nás pojí, mimo jiné, i aktuální spojenectví v NATO. Z pohledu veřejnosti je vzájemné vnímání druhé země pozitivní a sympatické, i když vzhledem k velkosti zemí asi Litevci znají Česko více, než naši občané Litvu,“ říká hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.
„Naše vztahy stojí na pevných základech. Oboustranný obchod převyšuje miliardu eur, čeští vojáci střeží náš vzdušný prostor, a lidé se aktivně zajímají o dění v Litvě a v České republice. Dokonce dva města v Plzeňském kraji, Sušice a Nepomuk, se přátelí s městy v Litvě. Pokud jsme v posledních desetiletích něco udělali správně, je to způsob, jakým jsme postavili pyramidu svých vztahů: zdola nahoru, od řadového občana po úzkou spolupráci na nejvyšší úrovni. Je to také značná zásluha Prezidenta Václava Havla,“ uvedl velvyslanec Litvy Laimonas Talat-Kelpša.
Zajímavosti z historie česko-litevských vztahů
• V roce 1397 byla na Karlově univerzitě založena Litevská kolej. Karlova univerzita se stala na několik století významným centrem baltistických studií v Evropě.
• V r. 1410 v bitvě u Grünwaldu (Žalgirisu) bojoval Jan Žižka na straně litevských a polských sil.
• 1471-1526 vláda původem litevské dynastie Jagellonců v Zemích Koruny české.
• V 19. století se čeští obrozenci živě zajímali o Litvu. Básník František Ladislav Čelakovský v roce 1827 přeložil a vydal sborník litevských národních písní.
• V roce 1856 byla profesorem Karlovy univerzity Augustem Schleicherem vydaná německy psaná litevská gramatika („Litauische Gramatik“). Je považována za vůbec první vědeckou mluvnici litevského jazyka.
• V letech 1883-1884 v Praze žil a pracoval patriarcha Litevského národního obrození dr. Jonas Basanavičius.Zde také potkal svou budoucí manželku Eleonoru Mohl.
• Na přelomu 19. a 20. století byla do litevštiny částečně převzata česká diakritika (č, š a ž), která nahradila spřežkový pravopis ovlivněný polštinou.
• 29. prosince r. 1921 Československo uznalo nezávislost Litvy. 5. ledna 1922 byly mezi Československem a Litvou navázány diplomatické styky. Československo otevřelo v Kaunasu svůj konzulát, který byl v roce 1927 povýšen na vyslanectví (prvním rezidentním vyslancem se stal v roce 1936 J. Skalický).
• Litva byla prvním státem, kam Československo (v roce 1925) vyvezlo svá vojenská letadla (Letov Š20-L). Ve 30. letech patřilo Československo mezi nejvýznamnější dovozce do Litvy. Dovážely se především stroje, textil a cukr, a v neposlední řadě tanky.
• Od poloviny 80. let 20. století se rozvíjela ilegální spolupráce mezi československými a litevskými disidenty. Po sametové revoluci v Československu udržovali českoslovenští představitelé kontakty s litevským reformním hnutím Sajudis. Prezident Václav Havel a předseda Sajudisu Vytautas Landsbergis spolu korespondovali.
• Od roku 1989 se na Karlově univerzitě opětovně přednáší litevština. Na Masarykově univerzitě v Brně pak od roku 1999. Na Vilniuské univerzitě se přednášela čeština v letech 1995-2007.
• V roce 1991 byly obnoveny diplomatické styky mezi Československem a Litvou. Ve stejném roce bylo zřízeno velvyslanectví ve Vilniusu (prvním velvyslancem se stal J.Nemes).
• Litva uznala samostatnou Českou republiku k 1. 1. 1993. První českou velvyslankyní ve Vilniusu se stala J. Jeslínková.
