Stále větší popularitu si získávají vytrvalostní dálkové závody koní, jejichž jezdci ani zvířata nemusí mít žádnou speciální přípravu. Jízdu v otevřeném terénu po cestách přes přírodní překážky v sobotu v Chřebřanech na Domažlicku absolvovalo přes 40 jezdců. Nejlepší závodníci překonali trať dlouhou 86 kilometrů, což představuje zhruba deset hodin jízdy. Jde o jediný podobný závod koní v Plzeňském kraji. Řekl to organizátor závodu Josef Entlich, největší chovatel kavkazských takzvaných karačájevských koní v Evropě.
Organizátoři se inspirovali v sousedním Německu, kde jsou podobné závody velmi populární. Proto chtějí už od příštího roku, v dubnu či květnu, pořádat dvoudenní česko-německý závod z Pasova do Chřebřan.
Nejdelší trať, dlouhou 86 kilometrů, absolvovali ve čtyřech kolech tři koně, mezi nimi i mistr republiky a mezinárodní šampión Petr Jádlovský. Trať vedla oblastí zvanou Sedmihoří na pomezí Českého lesa a Šumavy. "Koně překonávali výškový rozdíl více než 300 metrů," řekl Entlich.
Po každém kole prošli povinně takzvanou veterinární uzávěrou, kde jim zvěrolékaři kontrolovali tep, který se musel do deseti minut ustálit na maximálně 64 tepů za minutu a také, zda je kůň fyzicky v pořádku, nekulhá a nemá křeče. Závodníci absolvující nejdelší trať projeli kontrolou třikrát. Nejvíce jezdců bylo v kvalifikační kategorii na trati 30 kilometrů. Šlo o závodníky i koně bez licence.
Podle dalšího organizátora soutěže Miloslava Mentlíka, předsedy západočeské jezdecké federace, se v ČR jezdí nejdelší závody o délce 120 kilometrů. "Je velmi dobré, že se chytily také v Plzeňském a Karlovarském kraji. Zájem o ně roste, letos tu máme o pětinu jezdců více než loni," uvedl. Podobných vzdálenostních závodů se v republice jezdí ročně kolem deseti.
Nejvhodnějšími zvířaty pro tento distanční závod jsou kromě karačájevských koní také plnokrevní arabáci, dodal Enlich. Kavkazská plemena, které jeho stáj chová, vyrůstala ve výškách nad 3000 metrů, mají velké plíce a velké srdce. Karačájevský kůň je černý nebo černohnědý většinou bez bílých znaků. Kohoutková výška se pohybuje okolo 156 cm.
Většina návštěvníků, kteří se byli na dnešním závodě podívat, byla překvapena jejich vytrvalostí a houževnatostí. Jejich průměrná rychlost je během závodu 15 kilometrů v hodině, na dnešní trati byla nižší, protože překonávali kamenité kopcovité terény. Nejlepší koně už před závody netrénují, jen se udržují v kondici.
Podle technické delegátky České jezdecké asociace a rozhodčí závodu Barbory Křtěnské koně dostávají, na rozdíl od dostihových koní, speciální směsi, aby se jim zvětšila tuková zásoba. Po závodu by měl mít kůň šestitýdenní odpočinkovou přestávku. Ideálním věkem koně pro nejdelší trať je minimálně sedm let.
Většinu jezdců, 70 procent, tvořily ženy, některé i ve věku 13 a 14 let. "Licenci k závodění mohou získat už od 12 let," dodal Mentlík. Zájem o tuto disciplínu stále roste, protože trať je pokaždé jiná a nevede zastavěným územím nebo přes umělé překážky.
