Občané Líní-Sulkova, jehož katastr od začátku století hyzdí montrózní skládka průmyslového odpadu plzeňské Škodovky, se díky nové době domnívali, že už jejich okolní lesy, chráněné mokřady a potoky nebudou znovu zanášeny odpadem. Opak je pravdou.
Škodovácká skládka bude v letošním roce téměř za miliardu státních korun zabezpečena. Do jejího těsného sousedství se ale už šest let valí nové tisíce tun odpadu, stále přibývající na soukromém pozemku plzeňských stavebních firem Stavmat a Spring, které mají v Sulkově betonárku.
O povolení tzv. meziskládky požádala podle Václava Sochora z referátu životního prostředí Okresního úřadu Plzeň-sever firma Spring už v roce 1995 s tím, že na svůj pozemek bude vozit stavební suť ze svých staveb. Povolení firma získala s tím, že suť bude postupně odvážena jako podkladový materiál na stavbu silnic, domů apod.
Od roku 1996 ale podle starosty Líní Adolfa Nogy nezmizela ani tuna a naopak denně odpad přibývá - a to nejen cihly a tvárnice, ale také plechovky s barvami, oleji, plastové obaly, plechy, lina apod. Podle starosty i zástupců okresního úřadu se jedná o nebezpečný odpad, který by se měl separovat a odvážet na skládku nebezpečného odpadu. Je však dlouhodobě pouze zakrýván naváženou zeminou.
Těsně vedle stále rostoucích hromad nepovoleného odpadu skládky žije v rodinných domcích zhruba 70 lidí. Další sousední pozemek je vyčleněn pro výstavbu nových rodinných domků. Vinou obrovských hald odpadu však zájem nových stavebníků chybí.
Ten, kdo by si tu koupil pozemek, by musel být blázen, řekl Jiří Hejzek, obyvatel z domku asi 100 metrů od skládky. Za 24 hodin projelo kolem našich domů zhruba 16 plně naložených tater. Za dvě hodiny mají lidé na autě či na parapetu tři milimetry prachu. Nemůžeme sedět na zahradě a prádlo musíme věšet ve sklepě, dodává Hejzek. Ve firmě už jsem si stěžoval, ale nikdo se s námi nebaví a zástupci firmy se k nám chovají arogantně. Chceme, aby všechen odpad zmizel. Skládka je vidět také z půl kilometru vzdáleného areálu nádherného lesního koupaliště.
Podle Nogy i Sochora není vyloučeno, že v těsné blízkosti tekoucí Zálužský potok, který vtéká do Borské přehrady, může být kontaminován. V této souvislosti se už objevila na okresním úřadě stížnost rybářů.
Podle názoru starosty, okresního úřadu i místních občanů je důvodem, proč firma meziskládku stavební suti založila a stále více a více ji navršuje, touha po úspoře nákladů za skládkování na povolených deponiích komunálního a nebezpečného odpadu.
Pokud by stavební firma musela vozit odpad z demolic a staveb na chotíkovskou skládku, platila by vysoké poplatky, ale hlavně by musela odpad už na stavbách separovat, tedy vybírat z něj plech, plasty, železo, ale také cihly a tvárnice zvlášť. Jinak by cena skládkování dále rostla. Pokud by navíc firma chtěla udat plechovky s barvami nebo oleji, musela by je vozit na skládky nebezpečného odpadu, které jsou však nejblíže v Mostu a u Ústí nad Labem. Ceny za deponovanou tunu jsou vysoké.
K určité úspoře dochází, ale snažíme se suť separovat a nebezpečné odpady vozíme do Chotíkova, řekl zástupce Springu Zdeněk Král. Občas se nám stane, že přivezeme kromě suti něco navíc. Argument starosty Nogy i Sochora, že nepovolená skládka se už rozšířila na pozemek obce, Král popřel.
Jeden kubický metr stavební suti vychází podle tabulek ekologů v průměru na 1,6 tuny odpadu. Podle starosty Líní jsou nyní na meziskládce tisíce tun odpadu, které musí urychleně zmizet. Slibům majitele firmy Spring už nevěříme, tvrdí Noga. Jedinou cestou pro obec by podle něj bylo soudní řízení. Podle ekologů je však obtížně prokazatelné, zda firma odpad vůbec nezpracovává.
Po tlaku naší redakce navštívili včera místo zástupci České inspekce životního prostředí, kteří zahájili s firmou správní řízení. ČIŽP může firmě udělit až desetimiliónovou pokutu. Zatím to však vypadá, že firma se ničeho neobává. Počet nákladních aut, které dovážejí "širokosortimentní "odpad na skládku podle obyvatel stále přibývá, a na dveřích už nemají pouze logo firmy Spring.