Na Šumavě žije nejméně 43 vlků! Vědci zjistili, jak mění chování jelenů i podobu lesa

Vlci se na Šumavu vrátili přirozeně a podle správců parku tu znovu žijí nejméně od roku 2015. Vědci nyní mají k dispozici nejucelenější data o tom, jak se šelmy v česko-bavorském pohraničí pohybují, kolik jich je a jak jejich návrat ovlivňuje jelena i obnovu lesa. Výsledky společného výzkumu představily Správa Národního parku Šumava, správa německého Národního parku Bavorský les a Česká zemědělská univerzita v Praze na závěrečné konferenci ve Volarech 9. října 2026.

Šlo o tříletý přeshraniční projekt Ekologické dopady návratu vlků do ekosystému Šumavy / Bavorského lesa. Projekt začal 1. května 2023 a podle správy parku běžel do 30. dubna 2026. Spolufinancovala ho Evropská unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021–2027. Správa NP Šumava uvádí celkové náklady na 1 574 205,33 eur.

Kolik vlků vědci zachytili

Klíčový výsledek se týká početnosti a rozmístění. Ve „vlčím roce“ 2024/2025 vědci na sledovaném území o rozloze přibližně 2 000 km2 doložili výskyt nejméně 43 vlků. Z toho 38 jedinců patřilo do 11 teritorií. Dalších pět vlků se podle výzkumníků pohybovalo samostatně — šlo o tzv. „floatery“, které se nepodařilo přiřadit k žádné smečce.

GPS obojky, fotopasti i stopy v terénu

Vědci sbírali data několika způsoby. V terénu vyhodnocovali pobytové znaky – otisky tlap, trus, srst nebo zbytky kořisti. Významnou roli sehrály fotopasti. Nejpřesnější obraz ale přineslo telemetrické sledování.

Vlk přes den odpočívá co nejdále od sídel a silnic. Data ukazují, že se vlci setkáním s lidmi pokud možno vyhýbají.Aleš Vorel, Česká zemědělská univerzita v Praze

Na české straně bylo do konce roku 2025 vybaveno GPS vysílači 11 vlků. Díky tomu bylo možné detailněji popsat, kde se zdržují a jak využívají krajinu.

Jeleni mění režim dne a noci

Hlavní část potravy sledovaných vlků tvoří jeleni evropští, proto se výzkum zaměřil i na ně. Některým jelenům byly nasazeny vysílače a data ukázala změny v jejich chování.

Jeleni se podle výsledků přes den méně pohybují a využívají menší domovské okrsky; častěji se přes den zdržují na otevřených plochách. V noci se naopak častěji posouvají blíž k lidským sídlům.

Správa parku zároveň upozorňuje na další trend, který s vlky nemusí přímo souviset. V posledních letech ubývá jelenů, kteří v chladné části roku vyhledávají přezimovací obůrky. Důvodem mají být mírnější zimy, což platí výrazněji na české straně Šumavy.

Méně okusu, ale rozdíly mezi Šumavou a Bavorským lesem zůstávají

Projekt neřešil pouze vztah vlk–kořist. Třetím tématem byla obnova lesa a škody způsobené okusem. Podle odborníků v posledních letech celkově ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v místech s vysokou rekreační zátěží.

Současně platí, že celkový okus je v Národním parku Šumava vyšší než v Národním parku Bavorský les. Při pohledu na konkrétní dřeviny ale rozdíly přetrvávají. Na Šumavě byl v roce 2024 zaznamenán menší okus jeřábu, buku, jedle a smrku než v roce 2018. V Bavorském lese se ve stejném srovnání snížil okus jen u jedle; u buku naopak vzrostl a u smrku a jeřábu se nezměnil.

Co z toho má vzejít

Smyslem projektu nebylo jen popsat situaci, ale připravit podklady pro praxi. Podle zadání má vzniknout společná strategie pro management volně žijících kopytníků v obou parcích, která bude počítat s vlkem jako přirozeným regulátorem. Správy obou národních parků zároveň avizují, že i po skončení projektu budou vývoj vlčí populace dál sledovat a o zjištěních informovat veřejnost.