A to bez ohledu na státní hranice. Projekt je podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cil EÚS 2014-2020 i ze státního rozpočtu ČR.
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity společně se Správou NP Šumava, Správou NP Bavorský les a Národními přírodovědnými sbírkami Bavorska (SNSB) zahájila rozsáhlý výzkum šumavské flóry. Projekt zúročí dlouhou historii výzkumu šumavské flóry a představí široké veřejnosti prostřednictvím webové aplikace všechny šumavské rostliny.
„Výzkum šumavské květeny má sice na obou stranách hranice dlouhou tradici, ale celková syntéza narážela na odlišné metodické přístupy v jednotlivých zemích. Svou roli v minulosti sehrálo samozřejmě také omezení spolupráce vinou politické situace a jazykové bariéry. Hlavní přínos projektu spatřujeme v propojení poznatků a jejich snadné sdílení do budoucna.“ vysvětluje odborný garant projektu Milan Štech z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V rámci projektu budou aktualizovány údaje o výskytu jednotlivých druhů rostlin. Hlavní pozornost se zaměří na druhy vzácné a ohrožené, které v posledních letech z různých důvodů rychle ustupují. Nově získané informace o aktuálním ohrožení a ekologických nárocích budou základem pro vytvoření seznamu ohrožených rostlin Šumavy bez ohledu na státní hranice a pro rozhodování o způsobu ochrany jak druhů, tak ekosystémů, na které jsou vázány. V rámci projektu budou provedeny i aktivní ochranářské zásahy na podporu populací nejohroženějších druhů.
„Projekt se však neomezuje jen na ohrožené a chráněné druhy, ale zabývá se i druhy běžnějšími. Zvláštní pozornost je pak věnována skupinám kritickým, které vyžadují studium za pomoci klasických i moderních biologických metod. Na tomto výzkumu se podílí velké množství špičkových odborníků z oboru,“ říká odborný garant projektu za Správu NP Šumava Romana Roučková.
V letošním roce se výzkum zaměřil mimo jiné na zmapování rozšíření dvojníků: druhů, které jsou si na první pohled velmi podobné a proto jsou často zaměňovány. Protože se však geneticky liší, lze je spolehlivě rozlišit za pomoci molekulárních metod, které budou pro řešení projektu využity. Dobrými příklady takových dvojníků jsou druhy z dobře známých rodů plicník, kopretina nebo zvonek. Probíhající výzkum zodpovídá dosud nezodpovězené otázky a odhaluje zajímavé rozdíly v rozšíření těchto dvojníků, které odrážejí jak historické šíření rostlin na Šumavu, tak odlišné ekologické nároky jednotlivých druhů.
Aktuální i historický výskyt všech šumavských rostlin bude prezentován na společné česko-německé webové stránce formou síťových map rozšíření v horském stupni Šumavy. Jednotlivé rostliny budou představeny na fotografiích z území Šumavy a dvoujazyčnými charakteristikami jejich ekologických nároků, ohrožení, významu a historie nálezu v území. Výsledky budou také představeny na plánované výstavě i informačních tabulích pro návštěvníky Šumavy a to vše v nadcházejících dvou letech.
